Lékárnické motivy od Mikoláše Alše, řeznické sekery i vytrubující andílci. Pěší zónu v Kladně lemují zajímavě zdobené stavby

1. červen 2023

Před 100 lety bývala ulice T. G. Masaryka nejrušnějším místem v Kladně. Několikrát změnila jméno. Před rokem 1869 to bylo Rakovnické předměstí. Později ulice dostala název Dlouhá třída, potom Královská, nesla jméno prezidenta Masaryka i neutrální označení Hlavní třída. Za minulého režimu to bývala třída Československé armády.

Korzo, Rybárna, Janout, Porazil nebo lékárna U české koruny. Starší obyvatelé Kladna si určitě dodnes vzpomínají na nápisy nad obchody, kam chodívali pro chlebíčky, luxusní mýdlo nebo pro čerstvě umletou kávu. „Kladenská hlavní třída byla od konce 19. století jedním z nejznámějších kladenských, jak obchodních, tak kulturních center,“ říká historik Zdeněk Pospíšil. I dnes se vyplatí při procházce zvednout hlavu a prohlédnout si fasády domů. Překvapí vás, co všechno na nich najdete.

Zdeněk Pospíšil je autorem čtyřdílného Průvodce historií kladenských hostinců. Osudy obyvatel a obchodníků z hlavní třídy má dobře zmapované. Většina slavných jmen z vývěsních štítů nad obchody už zmizela. Na hlavní třídě, která vede od náměstí Starosty Pavla až ke kinu Sokol, upozorňuje na černobíle zdobený dům s monogramem na průčelí. Je to poslední obchod, který i po více než 100 letech prodává stále stejný sortiment. Slavnou parfumerii zde otevřel František Janout v roce 1917 a firmu dodnes vede vnuk zakladatele Jiří Janout.

Jen pár kroků od parfumerie najdete barokní kapli svatého Floriána. Nechali ji postavit benediktýni, tehdejší majitelé kladenského panství. Stavbu navrhl Kilián Ignác Dientzenhofer. Základní kámen byl položen roku 1751, ale kaple byla dokončena až roku 1872. Okolo kaple kdysi býval druhý kladenský hřbitov.

Mnohé domy jsou zanedbané, nesou stopy nepovedených úprav a přestaveb. Když se ale rozhlédnete, zaujme vás například lékárna U České koruny. Současná podoba vznikla přestavbou domu v roce 1891 podle návrhu architekta Václava Krotkého. Tři kruhové kartuše s lékárnickými motivy navrhl Mikoláš Aleš a provedl je malíř Josef Bosáček.

V teplejších dnech bývá příjemně u kašny se sochou svatého Jana Nepomuckého. Stávající socha je kopií původní sochy, která stávala na dnešním náměstí Starosty Pavla. Později byla přesunuta k vyústění Havířské ulice. V roce 1919 v předvečer svátků mistra Jana Husa sochu zničila místní mládež.

Kolik biografů se kdysi v této ulici uživilo? Jakou výzdobu si nechal na domě udělat koňský řezník? A proč přišla socha svatého Jana Nepomuckého o hlavu? Poslechněte si v reportáži Báry Kvapilové.

Spustit audio