Lež se stala normou, z české společnosti jsem zklamaný, říká muzikant a literát Jan Kunze

17. květen 2021

Největší audioportál na českém internetu

Jan Kunze a Kateřina Huberová | Foto: Kateřina Huberová, Český rozhlas, Český rozhlas

S Janem Kunzem hovořila Kateřina Huberová

Jan Kunze – hudebník, básník, textař, kurátor a tím ještě výčet jeho kreativit nekončí. Znáte kapely KOFE-IN nebo MUNROE? V těch působí už mnoho let. Nedávno vydal další sbírku básní Monstre Charmant, která si vysloužila skvělé literární hodnocení.

Jan Kunze o nutnosti odstupu:

To cestování je pro mě hodně důležité. Myslím, že zabíjí předsudky, ukazuje svět v mnoha podobách, je inspirativní a nedovedu si bez toho představit svůj život. Vlastně si myslím, že lidé, kteří zůstávají ve svých městech nebo obcích, ve kterých, ne, že by nemohli žít šťastný život, ale nikdy nedokážou pojmout ten svět, jako celek. A možná proto dochází na té naší politické i společenské scéně k takovým šílenostem. Pro mě je naprosto fascinující si uvědomit, že my se tu bavíme u mikrofonu v rozhlase a někde jinde sedí lidé v hliněných chatrčích, oděni do kůže a stále žijou ten původní život.

O tvorbě a tématech:

V té poslední knize už je asi cítit střední věk. Já si říkám, jestli to není nějaká nutná deziluze každého člověka. Protože mladý člověk do života vlítne a teď to sází – ví, jak to má bejt a jak má žít a všechno bude super... A potom, když něco odžijete, vlastně to relativizujete. Máte možnost se na to dívat s nějakým odstupem. To se v té knížce asi děje, byť se tam stále projevuje moje beatnické já.

O cítění sebe sama a vnějšího světa:

Pouštím si věci k sobě. Jsem emotivní člověk a některé věci se mě prostě velmi dotýkají. Před dvěma lety jsem dost trpěl enviromentálním bolem, protože mám fakt smutek z toho, kam se ta planeta  a společnost řítí. A v současné době mě ničí politická scéna a z české společnosti jsem zklamaný. A je to takový smutek, který mi tam někde sedí, a musím ho spíše zaplašovat.

A musím se smířit s tím, že spousta lidí si řeší svoje a nezajímají je problémy světa a jiných lidí. Taková zvláštní ignorace. A navíc mám pocit, že lež se stala už normou. To moje cestování, psaní, skládání – to je vlastně asi i hledání pravdy. Vnímat věci v celé jejich šíři.

Jan Kunze, velezajímavý chlapík. Básník, textař, hudebník, kurátor a vůbec člověk tvořící v mnoha oblastech. Přirozeně, s nasazením a talentem. Bylo to jedno z těch setkání, kdy všechno zapadlá na první dobrou a témata se sama vynořují a můžete v hovoru strávit klidně pár hodin. Navíc umí být strhující, jeho vyprávění je podmanivé, a tak jsme se dotýkali všeho možného. Hlavně tedy jeho samotného. Poslechněte si.

Související