Lidé začali víc chodit do přírody. Neumí se ale chovat a zůstává po nich nepořádek
Více odpadků nebo posprejované cedule naučné stezky. To jsou důsledky zvýšené návštěvnosti v Chráněné krajinné oblasti Poodří. Lidé tam začali chodit častěji poté, co vláda v Česku zavedla nouzový stav. Vycházky do přírody jsou totiž možné.
„Jsme u Studénky v přírodní rezervaci Kotvice, což je místo, kde máme naučnou stezku a ptačí pozorovatelnu. Na procházky tady chodí dost lidí a i z toho důvodu tady dost často řešíme problémy s odpadky, počmáranými cedulemi,“ vysvětluje Zbyněk Sovík ze Správy CHKO Poodří.
Obchůzky tady pracovníci Správy CHKO Poodří provádějí alespoň jednou měsíčně. S graffiti na tabulích se tady setkávají pokaždé. Situaci zhoršuje i zvýšení návštěvnosti v oblasti. „V době vyhlášení nouzového stavu návštěvníků v Poodří přibylo, protože lidé, když se nemohli sdružovat ve městě, se začali sdružovat v přírodě. Problém je i v tom, že normálně jsou tady návštěvníci o víkendech, teď jsou tady pořád,“ dodává Sovík.
Kromě posprejovaných cedulí a pozorovatelny se ochranáři potýkají i s dalšími problémy. „Když pomineme větší hromadění odpadků, tak je to rušení živočichů – hlavně ptáků, kteří začínají hnízdit,“ upozorňuje Zbyněk Sovík. Lidé totiž také vyrážejí mimo značené stezky. A svědčí o tom opět poházené obaly od tyčinek, plastové lahve, papírové kapesníky...
Odpadky v přírodě vadí i lidem z nedaleké Studénky, jako třeba Janě Černínové. „V přírodě jsou odpadky docela často. Jsou to prasata. Myslím, že každý by si měl po sobě uklidit,“ říká.
S úklidem teď v Poodří pomáhají dobrovolníci. Odpadky sbírají během procházek, výsledky pak posílají ochranářům.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Převést Agrofert na děti? Zákon to nevylučuje, Babiš je ale může nepřímo ovládat, říkají experti
-
Dost bylo Moravy, Praha chce větší hlas ve vedení ODS. ‚Klidně ostatním ukážeme, jak na to,‘ říká Udženija
-
Odvolací soud potvrdil omluvu podnikateli Sehnalovi. Konstatoval ale, že se přednostně očkovat neměl
-
,Reparační půjčka’ Ukrajině: jak chce EU zmrazená aktiva využít, kdo má výhrady a co na to říká Kreml