Marek Piętoň: Kniha Ester

Jsem Ester. Jsem Ester, židovka, dcera ševce Mandlera za Zámostí. Nejsem tvá Veronika, Adolfe.

Knihu Ester Marka Piętoně vydal ostravský Protimluv v roce 2016. Dlouho předtím se ale o knize mluvilo, dlouho se na ostravský román čekalo, a když vyšel, znovu se o textu, který podivuhodně mísí vysoký a nízký sloh a často se vrací k archetypálnímu symbolismu, vzrušeně diskutovalo.

Marek Piętoň, ročník 1968, se zajímá o starožitnosti, urbex, amatérsky eviduje a mapuje stará důlní díla na Ostravsku, je správcem FB skupiny Zapomenutá Ostrava a objevitelem i restaurátorem obrazu Ostravská madona. Tyto skutečnosti se viditelně vtiskují do Knihy Ester. Je to dílo tématem v pravém slova smyslu ostravské, sama meziválečná Ostrava je jednou z hlavních postav příběhu, a jak kdesi poznamenal jeden ze čtenářů – postavou nejlépe napsanou.

Piętoňovo město, neboť Ostrava je město Marka Piętoně, vyvstává na stránkách knihy s téměř dokonalou nostalgickou plasticitou. A do ulic své Ostravy přivádí autor židovskou dívku Ester, dívku obdařenou schopností létat. (Jak nevzpomenout v této souvislosti stejně nadaného hrdinu Lojzka Lapáčka, kterého stvořil jiný, nedávno zesnulý Ostravan Ota Filip.)

Milenec Ostravy, milovník starých časů a hledač pokladů napsal příběh o Ostravě, o lidském údělu, o ženské touze a o andělech, čteme v komentářích čtenářů. Jiný čtenářský hlas ale namítá: Marka Piętoně si určitě můžu za napsanou knihu vážit jako učitele dějepisu nabízejícího rasisticky vychovávaným gymnazistům řadu zajímavých informací o předválečné, válečné a poválečné Ostravě. Za co si Marka Piętoně vážit nemůžu, jsou pokusy o pokročilejší filozofii knihy. A ještě jeden názor: Prvorepubliková Ostrava v podání Marka Piętoně je drsná jako struska, smutná jako padající popílek, ale také zářící touhou po životě jako vysoká pec na Žofince.

Potemnělou ulicí pozvolna rozžínali plynaři dlouhými tyčemi. Plamínky lamp se odrážely od výkladních skříní a ve vzduchu byla cítit atmosféra slavnostního večera. Prosincový soumrak, pokrytý jinovatkou a popraškem sněhu, ujížděl lidem pod nohama tam, kde se tvořila malá zrcadélka ledu. Od úst mi stoupal mrazivý dech zasněženého zbytku dne. Teplo domova mě nepřitahovalo. Choulila jsem se v přehozu na svém nároží a říkala si, o co všechno jsem ošizená.
z Knihy Ester Marka Piętoně

Román Marka Pietoně je mnoha způsoby milostný, romantický, naivní i krutý zároveň. Šestidílné čtení připravila Eva Lenartová, v režii Tomáše Soldána uslyšíme Magdalénu Holcovou. Technicky na pořadu spolupracoval mistr zvuku Marek Hoblík.