Masopust, Končiny nebo Fašank
Uslyšíte lidové písně a zvykoslovné zajímavosti vážící se k období masopustu, končin nebo chcete-li fašanku.
Masopust je vícedenní lidový svátek, který sice nemá nic společného s liturgií, ale přesto je podřízen běhu církevního kalendáře. Dodnes se na mnoha místech naší země slaví ve dnech předcházejících popeleční středě (letos 18. února), kterou začíná čtyřicetidenní půst před Velikonocemi. Protože datum Velikonoc je pohyblivé, je pohyblivým svátkem i masopust, který končí tzv. Pochováváním basy o masopustním úterku (17. února). Této slavnosti dominují průvody masek, kde nechybí velebný pán s kostelníkem a ministranty, medvěd, bába s nůší, žid, turek, smrtka, klauni, ženich s nevěstou, vdova, řezník, kominík, cikánka, pirát, hejkal ani čarodějnice a spousta dalších maškar. Na východní Moravě jsou nejhodnotnější součástí masopustních obchůzek mečové tance v podání fašančárů, např. v obci Strání pod hraničním vrcholem Javorina. Období masopustu trvalo od Tří králů (6. ledna), až do těchto dnů - nazýváme je poslední masopust, fašank, končiny nebo také ostatky, obecně karneval.
O masopustních zvycích z Čech a Moravy pojednává dnešní pořad, ve kterém uslyšíte gajdošskou muziku Soláň z Rožnova p. R., Hradišťan, Pavla Popelku, Jana Maděriče, Horňáckou CM Petra Galečky, Musicu Bohemicu, mužský sbor z Kudlovic a CM Bálešáci ze Starého Města u Uherského Hradiště.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
