Moravský rok dobyl Hukvaldy
Moravský rok, v jehož třetím ročníku putujeme v přímých přenosech na vlnách Českých rozhlasů Brno, Olomouc a Ostrava po hradech a zámcích Moravy a Slezska, vstoupil do své druhé poloviny v sobotu 27. července výpravou na hukvaldský hrad.
Tento třetí nejrozlehlejší v Česku, který díky své strategické poloze, strmému, původně nezalesněnému kopci a masivnímu opevnění nebyl nikdy dobyt. Také proto Hukvaldy během třicetileté války odolaly útokům Valachů, Dánů a snad i Švédů. Dánská vojska hrad marně obléhala dokonce devět měsíců.
V sobotu 27. července jsme prostřednictvím dvouhodinového přímého přenosu nabídli také největší událost hradní sezony: VII. ročník dobývání hradu ve znamení husitských válek pod názvem Není cesty zpět. Ve vysílání jsme tak zažili jedno ze tří dějství bitvy, hrad plný rytířů a krásných dam a navštívili dobová ležení.
Na hukvaldský hrad přijelo na 100 účinkujících z celé republiky. Průvodcem nám byl kastelán hradu Miroslav Holiš a pozvání přijali i ti z podhradí, kterým leží osud obce i hradu na srdci: starosta obce Luděk Bujnošek i místostarosta Ivana Hrčková, oborník Milan Koutný, kronikářka Karla Klečková, Karel Dohnal, který pečoval o Památník Leoše Janáčka, a akademický malíř Antonín Kroča.
Ve vysílání jste se také mohli dozvědět, jak Hukvaldy ke jménu přišly, proč je voda na Hukvaldech dražší než víno nebo proč nechal hradní hejtman zazdít preclíkáře, jehož duch bloudí dodnes hradem.
Jak to celé vypadalo a probíhalo, si můžete prohlédnout ve fotogalerii a poslechnout záznam vysílání v iRadiu nebo přímo zde: 1. část přenosu, 2. část přenosu. |
Historie hradu Hukvaldy
První zmínky o hradu na Hukvaldech pocházejí z roku 1285, jeho počátky sahají asi do poloviny 13. století. Za zakladatele jsou považována německá hrabata z Hückeswagen. První z nich, rytíř Arnold přišel do českých zemí na pozvání českého krále Přemysla Otakara I., aby zde zprostředkoval sňatek Přemyslovy dcery Anežky s anglickým králem Jindřichem III. K sňatku nakonec nedošlo, ovšem Arnold už v diplomatických službách českého panovníka zůstal a dostal od něj území na severovýchodě Moravy. A právě zde patrně až někdo z Arnoldových potomků založil někdy po roce 1250 hrad Hukvaldy.
V polovině 14. století hrad poprvé získali olomoučtí biskupové, kteří byli také jeho nejčastějšími vládci. Jejich vlastnictví bylo v roce 1355 dokonce potvrzeno papežskou bulou, která zároveň zakazovala hrad prodat nebo zastavit. Po zničujícím požáru v říjnu 1762, kdy blesk udeřil do jedné z hospodářských budov na hlavním nádvoří a hrad zcela zpustl, se o Hukvaldech psalo jako o romantické zřícenině a místě častých výletů, což platí dodnes.
Nejzachovalejším objektem na hradě je kaple sv. Ondřeje, zasvěcena patronu zdejšího kraje. V kapli je výborná akustika, a proto se v ní konají koncerty a vystoupení. Ty jsou pořádány také v tzv. kulatině neboli mottě během Mezinárodního hudebního festivalu Janáčkovy Hukvaldy, i v oboře, která byla v podhradí založena biskupem Vilémem Prusínovským. Dnes v ní žije na 150 daňků a 150 muflonů a také černá zvěř. Celý hradní vrch je přírodní památkou a jeho staré bučiny poskytují útočiště vzácným druhům rostlin a živočichů.
Nejslavnější hukvaldský rodák Leoš Janáček Hukvaldy miloval nejen pro jejich přírodní krásu, byl hrdý též na starobylou tradici hukvaldského hradu, který důvěrně znal. Na jaře 1916 načrtl toto vyznání rodnému kraji:
Každý se člověk zrodí, ne každý v kraji krásném, s rozkošným rozhledem v dálný východ z jedné strany a na pásmo Radhošťské z druhé strany, v místě památném, pod Hukvaldy na Moravě, někdejším sídle husitského hejtmana Jana Čapky ze Sán a na Hukvaldech.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
