Muzikant Mario Šeparovič. Před lety jel za prací do Berlína, ale domov našel v Ostravě
Mario Šeparovič se narodil v někdejší Jugoslávii. Asi před osmnácti lety se vydal do Berlína, kde měl domluvenou práci, ale nedojel tam. Cestou se zastavil v Ostravě a zastávka se mu stala domovem.
Mario studoval hudbu – klavír a violoncello. Tady, na moravskoslezské scéně, ho vnímáme jako kytaristu, zpěváka a muže, který se umí radovat ze všeho, co mu život nosí.
Když se s ním pustíte do hovoru o čemkoliv, třeba i o válce, stejně na vás dýchne dávka klidu, spokojenosti z maličkostí a vděčnost za to, že prostě může být, hrát, mít domov a rodinu. Protože to je nejvíc.
Kateřina Huberová
O životě v Ostravě
Kdybych tu nebyl spokojený, tak dávno zvednu kotvy a jdu někam jinam. Říkal jsem svému známému, že mi to přijde až divné. Lidi, které jsem hledal všude jinde ve světě, jsem našel v Ostravě. Tak to mělo být. Všechno je na místě.
O muzice
Myslím si, že už od malička jsem měl jasno, že chci být muzikantem. Protože muzika byla jediná věc, ve které jsem se cítil opravdu sám sebou. Vlastně taťka může za to, že jsem chytil kytaru a hledal tam další akordy. On hrál dokolečka pořád jenom A dur, D dur, E dur (směje se). Já jsem potřeboval najít něco dalšího. A to hledání trvá dodneška.
Myslím, že blues a funk je to, v čem se cítím nejvíc doma. Ale nemám rád limity a hranice a myslím, že mixy hudebníků a žánrů je to, co je hudební budoucnost.
O válce
Mě nejvíc bolelo to ticho! Člověk vyšel ven na ulici a měl strach ze sebe sama. Slyšíš svoje kroky. To bylo něco... no, takovou dimenzi sebe sama jsem nezažil nikdy v životě. Čas běží jinak. Ten den je delší, protože nevíš co. Kam máš jít, co máš dělat. Bez elektřiny, doprava nefungovala nebo jen nahodile. Čekáš, co se bude dít, posloucháš zprávy, jestli se už dohodli nebo nedohodli.
To není dávná historie. I to, co se děje dneska. Společný je strach. Stále je někde strach o vlastní život. A jestli je to válka nebo pandemie nebo kdoví co. Pokaždé je to totéž, jen jinak oblečené.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.