Muzikant Mario Šeparovič. Před lety jel za prací do Berlína, ale domov našel v Ostravě
Mario Šeparovič se narodil v někdejší Jugoslávii. Asi před osmnácti lety se vydal do Berlína, kde měl domluvenou práci, ale nedojel tam. Cestou se zastavil v Ostravě a zastávka se mu stala domovem.
Mario studoval hudbu – klavír a violoncello. Tady, na moravskoslezské scéně, ho vnímáme jako kytaristu, zpěváka a muže, který se umí radovat ze všeho, co mu život nosí.
Když se s ním pustíte do hovoru o čemkoliv, třeba i o válce, stejně na vás dýchne dávka klidu, spokojenosti z maličkostí a vděčnost za to, že prostě může být, hrát, mít domov a rodinu. Protože to je nejvíc.
Kateřina Huberová
O životě v Ostravě
Kdybych tu nebyl spokojený, tak dávno zvednu kotvy a jdu někam jinam. Říkal jsem svému známému, že mi to přijde až divné. Lidi, které jsem hledal všude jinde ve světě, jsem našel v Ostravě. Tak to mělo být. Všechno je na místě.
O muzice
Myslím si, že už od malička jsem měl jasno, že chci být muzikantem. Protože muzika byla jediná věc, ve které jsem se cítil opravdu sám sebou. Vlastně taťka může za to, že jsem chytil kytaru a hledal tam další akordy. On hrál dokolečka pořád jenom A dur, D dur, E dur (směje se). Já jsem potřeboval najít něco dalšího. A to hledání trvá dodneška.
Myslím, že blues a funk je to, v čem se cítím nejvíc doma. Ale nemám rád limity a hranice a myslím, že mixy hudebníků a žánrů je to, co je hudební budoucnost.
O válce
Mě nejvíc bolelo to ticho! Člověk vyšel ven na ulici a měl strach ze sebe sama. Slyšíš svoje kroky. To bylo něco... no, takovou dimenzi sebe sama jsem nezažil nikdy v životě. Čas běží jinak. Ten den je delší, protože nevíš co. Kam máš jít, co máš dělat. Bez elektřiny, doprava nefungovala nebo jen nahodile. Čekáš, co se bude dít, posloucháš zprávy, jestli se už dohodli nebo nedohodli.
To není dávná historie. I to, co se děje dneska. Společný je strach. Stále je někde strach o vlastní život. A jestli je to válka nebo pandemie nebo kdoví co. Pokaždé je to totéž, jen jinak oblečené.
Související
-
Běžec napříč žánry. S Matějem Drabinou o životě nejen za bubny
Matěj Drabina je v současnosti jeden z našich nejzajímavějších bubeníků. Spousta muzikantů stojí o jeho spolupráci v mnoha žánrech.
-
Jiří Siostrzonek je sociolog. Cizí mu ale není žádný obor. Miluje i umění a literaturu
Sociolog Jiří Siostrzonek je rozkročen mezi mnoho činností. Všechny se ale dotýkají, kultury, lidí, umění a vzdělávání. Je skvělým pozorovatelem lidského chování.
-
Muzikant má písničkám pomáhat, říká flétnista a saxofonista Michal Žáček
Flétnista a saxofonista Michal Žáček je jedním z nejvyhledávanějších hráčů, na pódiu se setkal se světovými interprety. A přitom je to velmi skromný a pokorný člověk.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
