Na nové slitině pro výrobu náhradních kloubů a protéz pracují vědci z VŠB-TUO

O potížích s klouby hovořila Patricie Strouhalová s ortopedem Petrem Fulínem
O potížích s klouby hovořila Patricie Strouhalová s ortopedem Petrem Fulínem

Na vývoji nových umělých kloubů a protéz teď pracují vědci z Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava (VŠB-TUO). Ty by měly být díky nové sloučenině lehčí a měly by i déle vydržet. Na výzkum mají odborníci asi 100 milionů korun a spolupracují s řadou institucí. Od Ostravské univerzity, přes Fakultní nemocnici, až po experty z Japonska.

Odolnost a pružnost nových implantátů se bude testovat v laboratoři. Vědci se budou snažit, aby byly co nejvíce podobné lidským kostem – aby byly houževnaté a zároveň elastické. Důležitá je ale i odolnost proti otěrům. Tyto požadavky totiž některé dosavadní implantáty nesplňovaly.

„V současné době se hodně používají kovové implantáty s příměsí třeba hliníku, chromu, kobaltu, wolframu. Nicméně takovéto implantáty mohou působením lidské tkáně nějak reagovat. Rány se mohou špatně hojit, musí být reoperace, může vzniknout zánět,“ vysvětluje Kristina Čabanová z Centra pokročilých inovačních technologií VŠB-TUO. „Proto je vlastně snaha zajistit nějakou slitinu jiného chemického složení, například na bázi titanu, který vykazuje lepší biokompatibilitu s lidskou tkání,“ dodává.

Úspěch ostravských vědců. Nová slitina titanu prodlouží životnost medicinských implantátů

Radim Kocich a Lenka Kunčická. Dvojice ostravských vědců s novou titanovou slitinou

Ostravští vědci v laboratořích Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava (VŠB-TUO) vyrobili zatím nejpevnější slitinu titanu pro zdravotnické účely. I díky novým poměrům a speciálním tavícím postupům připravili materiál, který mnohem lépe obstojí při zátěžových testech. Implantáty, které lékaři používají při operacích zubů, končetin nebo i srdce, by tak v budoucnu mohly být ještě pevnější.

Kromě nových slitin ale vědci mohou vylepšit i stávající implantáty. „Současně bychom rádi i ty původní zkoušeli potáhnout takovým bioaktivním povlakem z nanokompozitů. Může to být ekonomicky výhodnější, než vytvářet novou slitinu, a současně to může mít antibakteriální účinky. Takže se snižuje doba rekonvalescence a zvyšuje hojení pooperačních stavů,“ doplňuje Čabanová.

Na vývoji slitin budou s VŠB-TUO spolupracovat i experti z Japonska. Na výzkumu se podílí i klinika úrazové chirurgie fakultní nemocnice, která jim dodá vzorky tkáně. Vědci tak zjistí, jestli se do ní dostaly částice otěrem implantátu. Celý výzkum a vývoj technologie bude stát kolem 100 milionů korun a je hrazen převážně z evropských dotací.

Spustit audio

Související