Několik starohamerských patriotů se rozhodlo zmapovat historii usedlostí
Máte tušení, jakou třenici mezi amatérskými badateli může vyvolat chybný zápis ve starých mapách? Takovým oříškem se pro tým patriotů, který mapuje historii chalup na Starých Hamrech v Beskydech, stalo na první pohled nevinné pojmenování: Černá Vroble.
Desítky osad, stovky chalup a spousta horalských příběhů. Stručně tak se dá shrnout objem pátrání v minulosti horských usedlostí na Starých Hamrech v Beskydech. Do mravenčí práce se pustili tři místní patrioti, kteří se čas od času scházejí se v bačovské Chyži na hřebeni Gruně. Výsledkem by měla být společná publikace.
„Těch starohamerských osad je padesát pět a v čtyřiceti pěti pořád žijí naši trvale bydlící občané. Tak jsem tu jejich historii zmapoval. Něco jsem měl v hlavě, něco jsem konzultoval s těmi, co tam bydlí, nebo s jejich potomky,“ říká Petr Šimeček, náš průvodce historií horských osad na Gruni a ve Starých Hamrech.
Pátrání pokračuje. „Pánové Jančurové se toho chytli. Šli na to ale jiným způsobem, opravdu vědecky. Já jsem to jenom tak z rukávu sypal, kdežto oni si vzali gruntovní knihy, zápisy, matriky a zmapovali nejen, co já jsem napsal. Já jsem se snažil, aby ke každé osadě byl i nějaký silný příběh. A oni to doplnili, kdo tu chalupu postavil, kdo byl prvním majitelem a jak to pokračovalo. Plus třeba mapky,“ dodává Šimeček.
Do bádání se zapojili pánové z rodu Jančurů Lubomír a Jan, jejichž tátové byli bratranci.
„Zdrojem byly hlavně gruntovní knihy, které byly většinou na internetu. A pak jsem se v různých archivech dopátral dalších dokumentů – byly to různé pozemkové knihy, parcelní protokoly. Hodně důležitý zdroj je katastr z roku 1836, kde jsou mapy těch osad. Celé jsem to sepsal do excelovské tabulky a už tři roky ji doplňuji. Je s tím samozřejmě příšerná práce,“ vysvětluje Jan Jančura.
„Problém u těch zdrojů je takový, že jsou si mnohdy rozporné. No a my se tady věčně hádáme, co je vlastně pravda. To, co je na tom papíře, nebo co si Petr vzpomíná. To jsme se tak hádali o Černých Vroblích. Ale vždycky se nějak dopátráme,“ říká Jan Jančura.
„Honza je spíš takový ten pracovník u toho počítače a systematik, já jsem spíše ten terénní pracovník, že chodím po těch chalupách, bavím se s lidmi a fotím je,“ doplňuje Lubomír Jančura.
Více se dozvíte v záznamu našeho magazínu Křížem krajem – viz odkaz ‚Přehrajte si celý příspěvek‘. Tento spolu s dalšími zvukovými záznamy najdete také v iRadiu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
