Neurochirurgové Vladimír Beneš a syn Vladimír: Mozek je na vrcholu v 18 letech
Tři generace Vladimírů Benešů a všichni jsou neurochirurgové. Dnešní dva hosté nám s trochou nadsázky vidí až do hlavy. Vladimír a Vladimír Benešovi jsou špičky ve svém oboru. Čím se zabývá neurochirurgie a co pro jejich obor udělal český oscarový režisér Miloš Forman?
Obor neurochirurgie řeší nemoci, které souvisí s úrazy mozku nebo míchy, mozkovými nádory, ale i degenerativním onemocněním páteře. Prací neurochirurgů je operovat mozek, míchu, páteř.
Liší se ženský a mužský mozek?
Obecně mozek po otevření vypadá stejně, ženský mozek je o 300 gramů lehčí. Benešovi vzpomínají na pacientku, která uměla šest jazyků. Díky funkční magnetické rezonanci mohou vidět, že naučené jazyky zaujímají malé oblasti, největší je mateřština. Tato centra tak dokážou při operaci zachovat. Podle výzkumů se mozek vyvíjí do 18 let, to je na vrcholu, pak už je to pomalá cesta dolů.
„Operujeme nejvíce v Evropě. Časově je to velice náročné, být dvanáct hodin v nemocnici není nic výjimečného. Jsme rádi, že máme tolerantní manželky,“ shodují se neurochirurgové.
Tři generace neurochirurgů
Vladimír Beneš mladší má dvě dcery. „Čtvrtá generace neurochirurgů tedy nebude. Doufám, že si holky vyberou něco jiného,“ říká jejich otec. „Ženy jsou také velmi dobré neurochiruržky, jsou pracovité a systematické, ale po určité době narazí na ten strop. Nerady totiž podstupují rizika a mají větší chirurgickou brzdu,“ myslí si Vladimír Beneš starší.
Pokud si však i nejmladší z rodu Benešů vyberou neurochirurgii, jejich otec jim bránit nebude. Sám zjistil, že hudební, ani sportovní talent moc nemá, a k neurochirurgii tíhl už od školy. To, že tradice pokračuje svobodně, nikdo nikoho do ničeho nenutil, dělá Benešům radost. „Je skvělé, že i díky tomu si máme pořád o čem povídat. Dědeček, Vladimír Beneš nejstarší, se pořád zajímá o novinky v neurochirurgii, a to už mu je 100 let!“
Maléry se vryjí do paměti
Na každou operaci se důkladně připravují. „Když přemýšlím, jak provést operaci, prožívám adrenalin. A když se stane malér, to si pak člověk díky vyplavenému adrenalinu pamatuje. Doslova se mu ta situace vryje do paměti. Je to jako při dopravní nehodě,“ vysvětluje Vladimír Beneš starší.
Přelet nad kukaččím hnízdem
Po zásahu do mozku někdy může dojít ke změně povahy. Metody se vyvíjely, ale za jednou z nejhrůznějších byla považovaná lobotomie, kterou svého času prováděli američtí psychiatři skrz očnici jak na běžícím pásu. Vladimír Beneš starší má velkou zásluhu na tom, že tyto destrukční metody byly u nás zakázány.
V roce 1975 natočil Miloš Forman oscarový snímek Přelet nad kukaččím hnízdem, který se odehrává v psychiatrické léčebně. Po tomto filmu už v Americe neprovedli jedinou lobotomii. „Z tohoto pohledu udělal Miloš Forman pro světovou neurochirurgii nejvíc ze všech Čechů,“ dodává Vladimír Beneš starší.
Jakou konzistenci má mozek? Je to práce, nebo poslání? Kdy zajít k lékaři? V rozhovoru se také dozvíte, jak neurochirurgové pečují o zdraví svého mozku nebo jak trvala jejich nejdelší operace.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.