Jak se pěstují houby? Ve velkém. Navštívili jsme pěstírnu žampionů
Houby nerostou jen v lese nebo na lukách, dají se pěstovat i pod střechou. Jsou pak k dispozici celoročně a v jednotné kvalitě. Neplatí to ale pro všechny druhy. Nejčastější pěstovanou houbou v halách jsou žampiony.
Ještě v roce 2000 fungovalo v České republice více jak 40 pěstíren žampionů, dnes jich zbylo jen kolem deseti. Šanci mají pouze velké mechanizované farmy s vhodnou úpravou klimatu a smlouvami s obchodními řetězci. Důvodem je také silná konkurence z Polska. Tam ale většinou při pěstování používají pesticidy a jiné chemické látky. Například firma České houby sází na organické látky a chemii nepoužívá, jak říká její majitel Petr Zeman.
Žampionová produkce
Světová produkce žampionů rok od roku expanduje a v současné chvíli představuje přes tři miliony tun. Největším producentem je Čína, za ní jsou Spojené státy americké. V rámci Evropy je největším producentem Polsko. Česká výroba představuje podle pěstitelů skoro 4 tisíce tun ročně. Z toho se 900 tun vypěstuje v Soběslavi (80 % zůstává v Česku), kam jsme se vypravili na exkurzi.
Nejoblíbenější druhy
V dnešní době se nejvíce pěstují tři druhy žampionů – klasický bílý žampion zahradní, žampion hnědý a velký steakový žampion zvaný portobelo, který je nejoblíbenější. Dáno je to také tím, že si většina Čechů nasbírá houby sama, ale žampionů je málo, proto se pěstují. Jak? V obrovských plechových halách, kde teplotu, vlhkost a prostředí kontroluje počítač. Stačí odklon jen o pár desetin stupně, aby houby rostly pomaleji nebo nekvalitně.
Výrobní cyklus
Žampiony rostou v šesti halách, protože výrobní cyklus trvá šest týdnů. Každý týden se tedy naskladňuje a vyskladňuje jedna hala, čímž si firma drží stabilní produkci. V hale je několik řad pětipatrových polic širokých 1,2 metru, kde v zemi – speciálním substrátu – rostou žampiony. Po zhruba třech týdnech plození se vyčerpaný substrát vyváží, hala se dezinfikuje a naváží se nová zemina.
Generační sadba
Žampiony jsou podle velikosti tříděny do 6 kategorií: 1 – ten nejmenší žampion, 6 – ten největší. V každé polici najdete zároveň všechny velikosti. Žampiony rostou průběžně. Kdyby se vysazovaly kobercově jednou velikostí, vyrostlo by tak silné plato, že by se skrz porost hub neprostrčila ani tužka. Pak by nešly ani sbírat a jejich kvalita by byla nevalná. Proto se žampiony vysazují generačně.
Expedice žampionů
Po nasbírání putují houby do šokeru, jakési lednice s vysokým výkonem, kde se rychle zchladí a získají tím delší trvanlivost. Pak se zabalí a uloží do velkoobjemové lednice, kde čekají na odvoz ve speciálních přepravkách. K zákazníkovi se dostanou už třeba druhý den.
V Soběslavi pracuje asi 100 zaměstnanců a polovina z nich se věnuje sběru. Sběr není na směny. Pracovní doba není stálá, někdy dámy skončí už v 11 hodin dopoledne, ale jsou dny, kdy tu musí být do večera. Balení hub se věnují pracovníci většinou odpoledne a večer.
Pěstování hřibů v halách
Lišky, hřiby a kozáci pod střechou moc pěstovat nejdou. Jsou to totiž houby symbiotické, což znamená, že ke svému růstu potřebují strom. Například hřib smrkový, potřebuju kořeny smrku. V halách prostě stromy růst nemohou.
Existují ale také neintenzivní pěstírny, kde se uměle vysazují lesy ze semenáčků. Na kořeny se naočkují houby a v zemi se vedou zavlažovací systémy, které vytváří přirozené prostředí pro růst hub. Takových pěstíren - polí v Evropě moc není. Houby by z nich byly pro zákazníky příliš drahé. Ale najdeme je například v jižní Africe.
