Nová alba, o kterých ještě uslyšíte – leden 2026

Album Happy Joyous Hanukkah není nové, ale mohlo by být, přestože vyšlo před dvaceti lety. Nic na něm totiž nezestárlo a je dnes považováno za klasiku. Legendární americká skupina The Klezmatics ho v remasterované verzi znovu nabízí ze dvou důvodů: oslaví s ním 40. výročí svého založení a světu zároveň znovu připomíná, že americký folkař Woody Guthrie napsal také spoustu písní určených pro osmidenní židovský svátek chanuka. V době vydání alba se o tom nevědělo, a když dcera Nora Guthrie skupinu v roce 2006 požádala, aby zpracovala neznámé otcovy texty s židovskou tématikou, vedle těch rozpustilejších, zanesených na Grammy oceněné album Wonder Wheel, stála hlavně o zhudebnění převážně svátečních. A tak vznikla napůl zadumaná, napůl roztančená sbírka písní Happy Joyous Hanukkah mixující klezmer s dalšími americkými žánry s myšlenkou na věčného tuláka Woody Guthrieho.

Woody Guthrie, který zemřel v roce 1967, patří k zásadním tvůrcům americké folkové scény. Nikdo netušil, jak obrovský archív po něm zbyl a když do něho dcera Nora poprvé nahlédla, prohlásila, že svého otce vlastně pořádně neznala. Od té doby jeho uměleckou pozůstalost čítající přes patnáct tisíc stran převážně nikdy nezveřejněných textů spravuje. Sestavila sbírky, vydala mnoho knih, naslouchala pamětníkům, objevovala ztracené písničky, luštila zápisky napsané otcem po nemocnicích a seč mohla, snažila se korigovat otcovu obecně vnímanou image pouhého agitujícího písničkáře burcujícího na odborářských schůzích proti neúspěšnému kapitalismu. Členové skupiny The Klezmatics ji velmi dobře rozuměli, vždyť i oni z východoevropského klezmeru, hudby odsouzené kdysi k zapomnění, sejmuli cejch staroby a v jiskřivé verzi ji proměnili v celosvětově populární žánr. Obě alba zhudebněné poezie Woody Guthrieho nazpívala skupina anglicky a pozvala si na ně spoustu hostů. A když Nora poprvé slyšela vznešenou skladbu The Many and the Few, ve které v duetu s Lorinem Sklambergem zpívá irská zpěvačka Susan McKeown, jen prý hlesla: „Takhle by to můj táta chtěl.“ Skladba oslavuje židovskou historii, její velikány a popisuje boj národa o návrat do své země a obnovení svatého chrámu v Jeruzalémě. Woody Guthrie báseň pak uzavřel verši: „Zapálíme osm svíček a budeme děkovat Bohu, že jsme semínka Židů.“

Měli byste také vědět, že v rámci oslav čtyřicátého výročí The Klezmatics vystoupí 16. března v Praze.

Čtyřiapadesátiletá alžírská zpěvačka a skladatelka Souad Massi zanedlouho vydá nové album Zagate, což se dá z francouzštiny přeložit jako „situace se zhoršuje“, takže ani nemusíme odhadovat, jakým myšlenkovým směrem se pouští. Vyzývá nás, abychom naslouchali svému srdci a věřili vzdělaným lidem, protože „nevědomost vede ke strachu, strach vede k nenávisti a nenávist vede k násilí“. Za první singl zvolila skladbu Samt (Ticho) a představila sestavu, která ji pomáhala album natáčet. Produkce se znovu ujal britský kytarista Justin Adams a do studia si pozval spoluhráče z kapely Roberta Planta a vynikajícího bretonského flétnistu Sylvaina Baroua.

Dalo se to čekat, zkrátka, že holandská skupina Altın Gün hrající anatolský rock z 60. let, další album věnuje jednomu ze svých historických hudebních hrdinů z Anatolie. Po loňském odchodu zpěvačky Erdinçe Eçevita zůstal v kapele jediným členem tureckého původu hráč na loutnu baglama Erdinç Yıldız, který si prosadil, že nové album se bude jmenovat Garik (Strange) a nabídne moderní rockové verze skladeb loutnisty a zpěváka Neşeta Ertaşe, jedné z největších tureckých hudebních legend všech dob, o které se dokonce uvažovalo, že bude na přání Turecka zařazena na seznam UNESCO mezi lidské poklady světové kultury.

Do západní Afriky se svého času vydávala spousta dobrodruhů předpokládajících, že tu najdou hudební poklad. Většina z nich dopadla špatně: nejenže ani netušili, jak ho hledat, o tamní hudbě ke všemu vůbec nic nevěděli, a navíc jejich povrchnost Západoafričané brzy odhalili. I díky podobným zkušenostem si později proto daleko bedlivěji vybírali, s kým vstoupí do studia. Bretonský kytarista a producent Yohann Le Ferrand si toho byl dobře vědomý a předtím, než požádal o spolupráci malijskou zpěvačku Khairu Arby, měl za sebou léta strávená v kapelách Rokie Traoré, Faada Freddyho nebo Tiken Jah Fakolyho, což v Západní Africe platí za nejvyšší možná doporučení. Nahrávky Le Ferrand vydával pod hlavičkou Yeko, což v bambarštině znamená něco jako způsob vidění. Nové album nazval Miwé a na rozdíl od předchozích na něm zpívá pouze nastupující hvězda Socha z Mali.