O zážitky v Grand Canyonu neměli cestovatelé nouzi

Není na světě moc míst, kde byste se mohli postavit na hranu skály, nebo chcete-li kopce a koukat kilometr a půl pod sebe. Navíc, když tato scenérie dokáže mít na délku i víc než 300 kilometrů. Jedno takové místo ovšem existuje. Má jméno Grand Canyon a právě tam se podíváme s frýdecko-místeckými cyklocestovateli Renátou a Martinem Stillerovými.

Více než 2600 kilometrů musel tento manželský pár urazit přes Kubu, Mexiko a jihozápad Spojených států amerických, aby se dostal na místa, která nemůžou chybět v žádném severoamerickém kalendáři s tématikou přírody.

„Grand Canyon na nás zapůsobil celkem zajímavě. Je to taková monstrózní, velkolepá věc. Čekali jsme možná, že bude trošičku barevnější, což realita tak úplně není. Ale určitě se nám to líbilo, protože na něco podobného nejsme zvyklí. Mysleli jsme, že ty skály budou více červené, více žluté a více oranžové. Je takový ponurejší,“ řekl Martin Stiller, který s Renátou strávil v prostředí tohoto netradičního úkazu celkem pět dní.

„Když jsme přijížděli ke Grand Canyonu, úplně poprvé jsme tady v Americe zažili bouřku a výrazné ochlazení. Předchozí dny jsme měli kolem 35 až 40 stupňů a najednou se to tady změnilo na deset, začalo hrozně pršet a blýskat se. A úplně poprvé na celé expedici jsme vytahovali svetry, bundy a rukavice, abychom vůbec byli schopni jet na kole. A tohle trvalo zhruba jeden a půl dne,“ dodal cestovatel.

Túry, během kterých se cyklocestovatelská dvojice stihla vykoupat i v řece Colorado - to byl hlavní program frýdecko-místeckého páru v oblasti Grand Canyonu.

Martin s Renátou zachraňovali lidský život

Ale pozor, do idylky bylo nakonec daleko. Martin s Renátou se totiž dostali i do situace, kdy zachraňovali lidský život. „Když už jsme takhle v podvečer stoupali nahoru, tak jsme v sedm hodin narazili na člověka, který už se tak kymácel, v podstatě už jenom poposedával, zvracel, bylo mu hrozně špatně, neměl vodu, neměl jídlo. No a ještě s pomocí třech Portorikánců a jedné Polky jsme se mu snažili zavolat záchranku. Ale paní na tom nouzovém systému byla velmi nepříjemná a v podstatě nás poslala do háje, ať si tam ten člověk zůstane,“ popsal situaci Martin.

U nás se tomu říká „Dej blbci funkci“. Jenže Martin s Renátou neuposlechli rady „přítelkyně na telefonu“. „Když jsme viděli, v jakém je stavu, že občas úplně vypadával a mluvil nesmysly, nezbylo nám nic jiného, než že jsme ho podpírali a další dvě a půl hodiny jsme ho transportovali nahoru až na okraj kaňonu, kde na něj čekal jeho kamarád, který ho původně opustil, a šel sám nahoru,“ dodal Martin.

Trošku paradoxní situace, protože k nejbližší záchranné stanici to bylo asi jen dva kilometry a navíc po cestě. To znamená, že záchrannému týmu by případná akce mohla zabrat zhruba jen dvacet minut.

Grand Canyon je dnes velmi atraktivní turistickou lokalitou, kterou navštíví ročně mraky turistů. Jednou z atrakcí je i možnost padesátiminutového letu v helikoptéře nad tímto přírodním úkazem. Martin s Renátou tuto možnost využili. A kdyby vás zajímala cena, tak v přepočtu na naši měnu to vyjde na 10.000 korun.

autor: ras
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.