Ostravský Dům umění slaví 90 let. Ukáže i slavného Kokoschku

13. květen 2016

Ostravský Dům umění připomene 90. výročí od svého otevření. Pro návštěvníky na dnešek připravil speciální program. Nabídne třeba výtvarné dílny aneb večerní koncert na terase budovy.

„Po celý den budou mít návštěvníci vstup do galerie zdarma. Bude také znovu vystaven obraz Oskara Kokoschky s názvem Moravská Ostrava II, který v galerii v roce 2010 zhlédlo na deset tisíc návštěvníků,“ říká Kateřina Mertha, mluvčí Galerie výtvarného umění v Ostravě (GVUO).

V den výročí pomyslně odstartuje znovuotevření kavárny s názvem Art & Cofee v Domě umění a přednáška O historii Domu umění v podání ředitele Jiřího Jůzy.

„Návštěvníci se mohou těšit na výtvarné dílny nejen pro děti, komentovanou prohlídku aktuální výstavy Leopold a Paul Kupelwieser s její vedoucí kurátorkou Renatou Skřebskou, ta bude zakončena klavírním vystoupením Michala Bárty,“ dodává Kateřina Mertha.

Večer pak završí vystoupení kapely s názvem Les Gars D´en Bas - francouzsko-česká akustická kapela, hrající autorský francouzský chanson, gypsy swing a romskou hudbu.

Čtěte také

Dům umění je historicky poslední novostavbou, která byla v České republice od roku 1926 postavena a byla určena k prezentaci takzvané Jurečkovy obrazárny. Puristický vzhled a velké plochy cihlových stěn dodávají Domu umění výrazný architektonický znak, díky kterému budova vyčnívá z okolní zástavby.

Dnes už je budova pro aktivity GVUO nedostačující, galerie proto chystá přístavbu budovy s názvem Bílý stín. Přístavba architektonicky naváže na budovu Domu umění, který se stane vstupní bránou do nového kulturního komplexu.

autoři: tif , Dominika Škrabalová
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.