Osud zpěvačce Mileně Zahrynowské nepřál. Počáteční idyla se začala hroutit po roce 1968
Milena Zahrynowská by pozítří měla 80, pozemský svět opustila počátkem prosince 1986 v pouhých 45 letech. A přitom měla životní dráhu zpočátku krásně nalinkovanou.
Maminka pocházela z pražského nakladatelského rodu Barvitiů, sama výborná houslistka a zpěvačka; tatínek, původem ze Zakarpatské Ukrajiny, byl architekt. Všestranně nadaná Milenka od malička tančila, zpívala, na konzervatoři studovala i dirigování a skladbu. Prošla Semaforem, byla hvězdou Hudebního divadla v Karlíně, hrála ve filmech, televizi, vdala se, stala se maminkou syna, všechno fajn.
V srpnu 1968 účinkovala ve Švýcarsku, mohla zůstat, ale vrátila se. V Československu měla rodinu a, jak doufala, i práci. Jenomže: hned v 69. zemřel manžel, divadelní vědec profesor Antonín Sychra, v pražském nepřehledném kulturním světě v nejisté době pro ni najednou nebylo místo.
Právě z těch časů pochází řada starých dělnických a hornických písní, které pro ostravskou televizi v ostravském rozhlase natáčela parta kolem Bukanýrů, Miroslava Večeři a Luďka Nekudy se skupinou Appendix.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
