Všechno má svůj začátek. A taky konec. I naše Tóny
Pět let jsme týden co týden poskakovali mezi regály naší fonotéky a nacházeli v ní poklady téměř zapomenuté. To slovo téměř bych zdůraznil. Když si vezmeme zhruba 50 vysílání do roka a v nich v průměru čtyři oprášené kousky, to máme cirka 200 skladeb ročně krát pět - to je kolik? No strašně moc, vychází mi tisíc.
A taky týden co týden jsme začínali znělkou - Na koníčku, úryvkem parafráze lidové písničky Koupím já si koně vraný z pera Vladimíra Figara.
A ze všech koled mám nejraději Veselé vánoční hody. Protože se všem na vědomí dává prostý a přitom nejkrásnější fakt: že se lidem narodilo děťátko. Naše Tóny se narodily v lednu 2018 a po pěti letech končí.
Nemusíme smutnit, můj koníčku, našeho díla se jistě někdo chopí a dál bude hledat to, co jsme v ostravské rozhlasové fonotéce nacházeli my: že totiž práce našich předchůdců, třeba Pavla Staňka, Františka Trnky a Hany Zagorové, vytvořila Kouzelný obraz. A nejen o Vánocích. Tak se mějme kouzelně.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
