Pod lampičkou Jupitera: Procházka (nejen) lednovou oblohou

30. prosinec 2025

Lednová noční přehlídka: zářivý kotouček Jupitera s jeho měsíci, meteorický roj Kvadrantid, Orionův pás a první z letošních komet, 24P/Schaumasse.

Na co se můžeme těšit v roce 2026? Nejatraktivnější podívanou bude 12. srpna navečer částečné zatmění Slunce – i když celý průběh úkazu nebude z našeho území viditelný, protože Slunce zapadne několik minut po maximální fázi zatmění.

Rok 2026, zatmění, konjunkce a meteory

Maximum meteorického roje Kvadrantidy v lednu roku 2020 nad Oravskou Lesnou na Slovensku.

Částečné zatmění Měsíce o dva týdny později, 28. srpna, také nebude komfortní. Měsíc se sice ponoří do zemského stínu skoro celý, ale bude nízko, za rozbřesku a bude zapadat. V březnu se můžeme těšit na setkání Venuše se Saturnem a měsíčním srpkem, v dubnu na meteorické Lyridy, v srpnu na klasiku – Perseidy při prakticky bezměsíčné noci, a za zmínku stojí i několik fotogenických konjunkcí planet a hvězd v průběhu roku, stejně jako třeba superúplněk na Štědrý den; Měsíc bude v tu dobu nejjasnější v roce 2026. Víc si povíme, až to bude aktuální.

Kvadrantidy a Orionův pás

Obloha se souhvězdím Orion

Lednová obloha nám jako už tradičně nabídne hned 3. ledna jeden z nejsilnějších meteorických rojů – Kvadrantidy. Jejich maximum ovšem připadá na noc z 3. na 4. ledna, kdy bude pozorování silně rušit svit Měsíce krátce po úplňku. Zkusit to ovšem můžeme, třeba k ránu. V lednu se také odehraje řada konjunkcí Měsíce s planetami i hvězdami, ale téměř vždy jsou za bílého dne, nebo v době, kdy je Měsíc mimo obzor.

Lednové obloze dominuje zimní souhvězdí Orion. Jeho nejjasnější hvězdy tvoří pomyslný čtyřúhelník, v jehož středu je trojice Orionova pásu. Prodloužíme-li pás směrem k severu, najdeme Aldebaran, oranžově zbarvenou hvězdu souhvězdí Býka, a ještě dál otevřenou hvězdokupu Plejády. A mezi nimi a dvojitým W souhvězdí Cassiopei září jasné hvězdy souhvězdí Persea.

Světélka Jupiteru, Saturnu – a jedna kometa

Pás Orionu tvoří hvězdy Alnitak, Alnilam a Mintaka

Ze sedmičky planet budeme v lednu marně hledat Merkur, Venuši a Mars – všechny se po konjunkcích se Sluncem zatím ztrácejí v jeho záři. Zato Jupiter bude mít nejlepší období pro pozorování. Pohybuje se zpětně souhvězdím Blíženců a 9. ledna bude nejblíž Zemi – 633 miliony km. Vysoko na obloze bude svítit po celou noc, jeho jasnost dosáhne až 2,7 magnitudy. I v malém dalekohledu bychom mohli rozlišit kotouček planety a jasné Jupiterovy měsíce. Večer vysoko nad jihozápadním obzorem bude svítit druhá obří planeta Saturn; v polovině ledna přejde ze souhvězdí Vodnáře do Ryb. Pokud jde o komety, nový rok vypadá docela nadějně, i když astronomové neočekávají žádnou, která by byla viditelná pouhým okem. V dosahu malých dalekohledů však budou tři – jedna z nich 24P/Schaumasse hned v průběhu ledna na ranní obloze. Bude přecházet ze souhvězdí Panny do Pastýře, nejlepší podmínky pro pozorování budou v období měsíčního novu.

Jupiter a čtyři jeho největší měsíce na snímku z americké sondy Juno, pořízeném ze vzdálenosti 5,3 milionu kilometrů od obří planety

... a měsíční fáze

No a když už jsme u Měsíce, tak jako vždy ještě jeho lednové fáze. 3. ledna bude v úplňku, 10. ledna v poslední čtvrti, nov nastane 18. ledna a do první čtvrti doroste Měsíc 26. ledna. Na toulky oblohou to chce jasné bezoblačné nebe a samozřejmě teplé oblečení. Hezkou podívanou a úspěšné vykročení do nového roku!

autoři: Miroslav Zimmer , frv
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.