Pod šable! Aj pod obušky! Masopust neboli fašank na jihovýchodní Moravě má podobu mužských mečových tanců
Masopust, ostatky, končiny. Času divokého nevázaného veselí, který přichází každoročně v únoru, se na jihovýchodě Moravy, v Bílých Karpatech poblíž moravsko-slovenské hranice, říká fašank.
Je charakteristický typickými písněmi, které se jindy a jinde nezpívají, a především specifickými mužskými tanci s meči a šavlemi. Původní podoba fašanku z přelomu 18. a 19. století se dochovala především v obcích Strání, Bystřice pod Lopeníkem a Komňa.
V každé obci má mečový tanec jinou podobu a jinak se také říká mužům, kteří je tančí. Na Strání jsou to Fašančáré, v Komni Skakúni, v Bystřici pod Lopeníkem Bobkovníci, jinde Podšabláré.
Písemné prameny o mužských mečových tancích jsou z konce 18. století a podle etnografů vznikly jako zvláštní mix obětních obřadů, dvorních turnajů a dovednostních soubojů strážců moravsko-uherské hranice.
V obci Strání se dokonce tanec zvaný „Pod šable“ udržel natolik intenzivně, že dal za vznik mezinárodnímu fašankovému festivalu. Hrávají na něm cimbálové muziky Olšava z Uherského Brodu a Strýci ze Strání. Po stopách divokých mužských mečových tanců se do Bánova, Bystřice pod Lopeníkem, do Komně a na Strání vypravila Markéta Ševčíková.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
