Podzemní Silicon Valley na úpatí Beskyd. Ostravští vědci chtějí důl Paskov přeměnit na laboratoř

21. červen 2021 16:40

Místo černouhelného dolu špičková vědecká laboratoř. Na Vysoké škole báňské – Technické univerzitě Ostrava (VŠB-TUO) vznikají plány na neobvyklé využití opuštěných šachet. Kilometr pod zemí je například minimum kosmického záření. Byla by to první taková laboratoř v Česku a jedna z mála v Evropě. Univerzita už má první investory.

Důl Paskov ve Staříči u Frýdku-Místku je ideálním místem. Nehrozí tady zatopení důlní vodou jako na jiných šachtách. „Což umožňuje specifický výzkum v oblasti fyziky, biologie, testovat mikroorganismy do budoucnosti použitelných na Marsu, na Měsíci,“ vypočítává výhody jeden z hlavních propagátorů Vladimír Slivka, děkan Hornicko-geologické fakulty VŠB-TUO.

A jsou i další výhody – praktický výzkum pro rychle rostoucí podzemní stavitelství a také gravitační elektrárna, která využívá poklesu těžkých závaží pro výrobu elektřiny s výkonem v megawattech. Investoři se už hlásí. „Jsou ochotni investovat celou výrobu té přečerpávací elektrárny na základě gravitace,“ dodává Slivka.

Do sedmi let výdělečný podnik

Náklady na roční provoz laboratoře se ale podle děkana Slivky pohybují kolem 200 milionů korun. Přesto odhaduje, že do 7 let by se toto pracoviště samo uživilo. Bylo by tam propojení s podnikem Diamo, který by se staral o důl jako takový a měl by z toho zisk.

„Otevřeně říkám, že se mi to líbí. Chápu, že je to vize, obrovská vize. Ale popravdě řečeno, kde nebyla vize, nebylo nic nikdy,“ dodává ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO).

Rozhodnutí o tom, jestli tato laboratoř označovaná jako beskydská Silicon Valley, dostane podporu z evropských fondů pro uhelné oblasti, by mělo padnout už brzy.  Nejbližší podobné místo je podle děkana Slivky v Německu a vzniká i v Polsku. „Jsou ve skandinávských zemích a v Rusku. To je vše,“ konstatuje děkan.

Jde také o čas. Důl ve Staříči by se totiž měl navždy zasypat.

autor: Martin Knitl
Spustit audio