Před 52 lety začala invaze vojsk Varšavské smlouvy. Situaci v regionu připomíná historik opavského muzea

21. srpen 2020

Před 52 lety vpadla do naší země vojska Varšavské smlouvy. 21. srpna 1968 tak začala více než dvacetiletá sovětská okupace. Více připomeneme s historikem Slezského zemského muzea Ondřejem Kolářem.

Připomeňte, jaký byl postup vojsk tady v regionu? Kdy vlastně u nás okupace začala?

Vstup začal prakticky už v noci z 20. na 21. srpna a nutno říct, že tady v oblasti Ostravska a Opavska vedle Sovětů byli silně zastoupeny polské jednotky, což mezi občany vzhledem k poměrně častým přeshraničním vazbám vyvolalo značnou deziluzi a averzi vůči tehdejšímu polskému režimu.

V různých protestních vyjádřeních se také poukazovalo na to, že ty jednotky vstoupily prakticky stejnou cestou jako o 30 let dříve okupační nacistická armáda.

Byla situace v našem převážně průmyslovém regionu něčím specifická? Kladli lidé odpor, jak reagovali?

Reakce se v zásadě podobaly tomu, co známe z jiných regionů. Čili konala se různá protestní shromáždění, některé noviny – například Nové Opavsko – začaly poměrně rychle s distribucí tiskovin kritizujících okupaci, volající po dialogu a po odchodu sovětských vojsk.

Samozřejmě docházelo i k incidentům, obecně na území Severomoravského kraje si ta okupace vyžádala čtyři oběti na životech, z čehož asi nejzajímavější je smrt leteckého majora, který pravděpodobně spáchal sebevraždu na protest proti okupaci na letišti v Mošnově.

Dodnes v krajině vidíme pozůstatky po sovětské okupaci. Které stavby nebo detaily byste zmínil?

Jsou dochovány různé protestní nápisy. Například ve Vítkovicích na Mírovém náměstí nebo na stěně Dukelských kasáren v Opavě, kde byla dislokována sovětská posádka. Tam jsou ty nápisy dodnes poměrně dobře viditelné.

autor: Klára Kohutová
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.