Prevence Alzheimerovy choroby: čím více pohybu, tím lépe
Alzheimerova choroba je progresivní, z velké míry nezvratné onemocnění. Dá se popsat jako ztráta nervových buněk a neurodegenerativní poškození mozku. Po šedesátce trpí demencí jeden člověk ze třinácti, po osmdesátce jeden z pěti. Nad devadesátkou už je to každý druhý. Jaký je průběh nemoci a existuje účinná prevence?
Klinické příznaky jsou individuální a vyvíjí se postupně od zhoršení paměti, poruchy orientace, řeči a úsudku až po neorientované pohyby, podrážděnost, agresi či halucinace. Lidé v první fázi nemoci jsou soběstační, projevy se zhoršují až postupem času. Typický je tzv. příznak soumraku, kdy se stav pacienta zhoršuje s příchodem večera.
Pokud senior žije v rodině, příbuzní si toho snadněji všimnou a mohou dát první podnět k léčbě ještě před prohloubením nemoci. V pozdější fázi už senior není schopný domácích prací, sebeobsluhy a chůze. Postupem přichází plná závislost na druhých lidech.
„Lékař nemoc pozná už jen dle jednoduchého testu hodin. Pacient má nakreslit polohu ručiček v zadaném čase a on toho není schopen. Mezi složitější zobrazovací metody patří vyšetření mozkomíšního moku, pozitronová emisní tomografie a magnetická rezonance,“ přibližuje průběh lékařského vyšetření geriatr Hugo Přibyl. Geriatrie je obor, který se zabývá léčením nemocí charakteristických pro staré lidi.
Rizikové faktory, které ovlivnit nejdou, jsou věk a genetika. Mezi ovlivnitelné faktory patří kouření, obezita, nadměrné pití alkoholu, cukrovka, hypertenze nebo úrazy hlavy. Je známo, že hlavně boxeři jsou náchylní k otřesům hlavy a následným demencím.
V USA se výzkumu na léčbu Alzheimerovy choroby věnuje velké úsilí, zatím ale neexistují stoprocentně účinné prostředky pro zastavení nemoci. „Budoucnost bych viděl v kmenových buňkách. Neurochirurgové se začínají upínat k mozkové stimulaci. Mozkové buňky by pak mohly regulovat například hladinu cukru,“ osvětluje novinky doktor Přibyl.
Ohledně prevence je důležité posilování mozku a duševní aktivita, ať už jde o křížovky, šachy, sudoku, práce na počítači, učení se cizích jazyků nebo návštěvu univerzity třetího věku. U jedné třetiny lidí pomáhá v současnosti stimulovat jejich stav ginkgo biloba.
„Prospěšná je také tělesná aktivita – 30 až 45 minut chůze alespoň 3x týdně, čím více tím lépe. Neméně důležitý je i společenský kontakt. Doporučuji účast ve spolcích, aby senior nebyl osamělý a měl dostatek podnětů,“ dodává k prevenci Hugo Přibyl.
Rodina nemocného se může obrátit na praktického lékaře nebo na českou alzheimerovskou společnost na stránkách www.alzheimer.cz nebo www.gerontologie.cz, kde najde mimo jiné podrobnější instrukce, jak pečovat o nemocného seniora. Rodiny pečující o člověka s Alzheimerovou chorobou mohou také požádat o příspěvek na péči o takto nemocné.
Související
-
DNA diagnostika: Silná zbraň v boji nejen proti Alzheimerově...
Čím se se zabývá DNA diagnostika? A jaké možnosti přináší oproti tradičním diagnostickým metodám? Hostem Magazínu Leonardo byl biochemik Omar Šerý z Ústavu biochemi...
-
Jak vznikla severská chůze? Nenapadnul sníh. Vyzkoušejte...
Je vám zima? Rozhýbejte se. Vezměte hůlky a běžte se zahřát do mrazu. Severská chůze (Nordic Walking) je zábavná, zdravá a nenáročná. Zvládnou ji děti i senioři. Do...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.