Prevence Alzheimerovy choroby: čím více pohybu, tím lépe
Tématem je Alzheimerova choroba, nevyléčitelné neurodegenerativní onemocnění mozku. Touto obávanou nemocí u nás trpí desetitisíce lidí. Hovořit o ní budeme s geriatrem Hugo Přibylem. Moderuje Naďa Čvančarová.
Alzheimerova choroba je progresivní, z velké míry nezvratné onemocnění. Dá se popsat jako ztráta nervových buněk a neurodegenerativní poškození mozku. Po šedesátce trpí demencí jeden člověk ze třinácti, po osmdesátce jeden z pěti. Nad devadesátkou už je to každý druhý. Jaký je průběh nemoci a existuje účinná prevence?
Klinické příznaky jsou individuální a vyvíjí se postupně od zhoršení paměti, poruchy orientace, řeči a úsudku až po neorientované pohyby, podrážděnost, agresi či halucinace. Lidé v první fázi nemoci jsou soběstační, projevy se zhoršují až postupem času. Typický je tzv. příznak soumraku, kdy se stav pacienta zhoršuje s příchodem večera.
Pokud senior žije v rodině, příbuzní si toho snadněji všimnou a mohou dát první podnět k léčbě ještě před prohloubením nemoci. V pozdější fázi už senior není schopný domácích prací, sebeobsluhy a chůze. Postupem přichází plná závislost na druhých lidech.
„Lékař nemoc pozná už jen dle jednoduchého testu hodin. Pacient má nakreslit polohu ručiček v zadaném čase a on toho není schopen. Mezi složitější zobrazovací metody patří vyšetření mozkomíšního moku, pozitronová emisní tomografie a magnetická rezonance,“ přibližuje průběh lékařského vyšetření geriatr Hugo Přibyl. Geriatrie je obor, který se zabývá léčením nemocí charakteristických pro staré lidi.
Rizikové faktory, které ovlivnit nejdou, jsou věk a genetika. Mezi ovlivnitelné faktory patří kouření, obezita, nadměrné pití alkoholu, cukrovka, hypertenze nebo úrazy hlavy. Je známo, že hlavně boxeři jsou náchylní k otřesům hlavy a následným demencím.
V USA se výzkumu na léčbu Alzheimerovy choroby věnuje velké úsilí, zatím ale neexistují stoprocentně účinné prostředky pro zastavení nemoci. „Budoucnost bych viděl v kmenových buňkách. Neurochirurgové se začínají upínat k mozkové stimulaci. Mozkové buňky by pak mohly regulovat například hladinu cukru,“ osvětluje novinky doktor Přibyl.
Ohledně prevence je důležité posilování mozku a duševní aktivita, ať už jde o křížovky, šachy, sudoku, práce na počítači, učení se cizích jazyků nebo návštěvu univerzity třetího věku. U jedné třetiny lidí pomáhá v současnosti stimulovat jejich stav ginkgo biloba.
„Prospěšná je také tělesná aktivita – 30 až 45 minut chůze alespoň 3x týdně, čím více tím lépe. Neméně důležitý je i společenský kontakt. Doporučuji účast ve spolcích, aby senior nebyl osamělý a měl dostatek podnětů,“ dodává k prevenci Hugo Přibyl.
Rodina nemocného se může obrátit na praktického lékaře nebo na českou alzheimerovskou společnost na stránkách www.alzheimer.cz nebo www.gerontologie.cz, kde najde mimo jiné podrobnější instrukce, jak pečovat o nemocného seniora. Rodiny pečující o člověka s Alzheimerovou chorobou mohou také požádat o příspěvek na péči o takto nemocné.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
