Příčin brnění může být celá řada. Jednou z nich je i syndrom mrtvé zadnice. Co pomůže?
Brnění nebo mravenčení může mít banální příčinu, ale může signalizovat i něco vážnějšího. Proto ho neberte na lehkou váhu. Může se objevit kdekoli na těle.
Mravenčení může být i příjemné, třeba když se řítíme velkou rychlostí do zatáčky na horské dráze. Horší je, když si u toho přesedíme nohu a máme potom pocit, že nám po ní pobíhají miliony mravenců.
„Brnění můžeme nejčastěji pociťovat právě na končetinách, kdy dochází k nějakému utlačení periferních nervů. Na rukou je to nejčastěji syndrom karpálního tunelu. Další relativně časté je brnění poloviny těla. Tady pozor. Občas to pacienti podceňují, přitom to může to být i příznak mrtvičky. A tam máme jenom čtyři a půl hodiny na to, aby se dala zahájit tzv. specializovaná léčba. Proto máme záchranky. Takže nepodcenit ve chvíli, kdy začne brnět polovina těla nebo jenom celá ruka a třeba tvář,“ nabádá neuroložka Jana Krčmová.
„Je důležité si vždycky říct lokalizaci brnění. Mezi nezávažné patří mravenčení při hyperventilaci, kdy se pacienti vyděsí, vydýchají, a poté začnou brnět ruce. Ve chvíli, kdy se zklidní, tak to samo odezní,“ vysvětluje lékařka.
Další příčiny mravenčení
- Epilepsie
- Migrény s aurou
- Problémy s páteří
- Neurologické příčiny
„Mezi závažné příčiny neurologického původu patří přerušení nervu po úrazu, po cévní mozkové příhodě, při epilepsii nebo degenerativních onemocněních,“ doplňuje Kateřina Cajthamlová.
Neškodným druhem brnění je tetanie. „To jsou svalové záškuby způsobené nějakou neurologickou problematikou. Může začít brněním v různé části těla, třeba v očních víčkách nebo v prstech.“
Důvodem bývá nedostatek různých vitamínů, zejména vápníku a hořčíku, které se podílí na nervosvalovém dráždění, a pokud nejsou v rovnováze, může docházet k mravenčení. „Když doplníte hořčík a vápník v poměru 1 : 2 (1 dávka hořčíku ku 2 dávkám vápníku), stav se většinou vylepší,“ radí lékařka. Vždy je ale dobré udělat konzultaci se svým praktickým lékařem a nechat si udělat krevní rozbor na vitamíny a minerály.
Syndrom mrtvé zadnice
Žijeme v době, kdy kvůli práci prosedíme téměř celý den. „Když lidé dlouho sedí, tak hýžďové svaly zapomenou pracovat. Ony se rozplácnou a sníží se jejich citlivost. Říká se tomu syndrom mrtvé zadnice,“ vysvětluje lékařka Cajthamlová.
„Takže se může stát, že když vstaneme, mohou nám podklesnout nohy. Sedět v kuse bychom neměli déle než 45 minut. A i když sedíme, můžeme stahovat půlky k sobě. Nebo i protahovat nohy. Existuje spousta cvičení na židli, které lze najít na internetu.“
Co pomáhá
Mravenčení povolí v pohybu, případně si dané místo můžeme masírovat. „Sezení je naprosto nefyziologická poloha těla. Dřív lidé seděli na zemi se zkříženýma nohama, takže páteř měli prohnutou opačně,“ ohlíží se lékařka do historie.
Pokud jde problém od bederní páteře, pomůže dát si polštářek pod zadek a do oblasti beder. Případně mít i opěrku na hlavu, aby se páteř vyrovnala.
Pokud jde o krční páteř, pomáhá rehabilitace a spíš teplo. „Pozor zejména na předsunuté držení lebky.“
Proč se u mravenčení předepisují také antidepresiva? Může brnění v dlani být způsobené od krční páteře? Poslechněte si odpovědi paní doktorky v pořadu Vesele a zdravě.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
