Přijďte do zoo na Den pro gibony a tamaríny

19. srpen 2016
Dobré odpoledne

Sobota bude v ostravské zoologické zahradě věnována gibonům a tamarínům. V Ostravě jsou k vidění dva zástupci těchto skupin primátů – giboni bělolící a tamaríni pinčí. Oba druhy patří ve volné přírodě ke kriticky ohroženým.

Oba druhy primátů patří ve volné přírodě ke kriticky ohroženým a tak se může stát chov v zoologických zahradách jedinou možností, jak tyto primáty zachovat na Zemi pro budoucí generace. Program, který se bude týkat gibonů a tamarínů, bude pro návštěvníky zahrady připraven na sobotu 20. srpna mezi 11. a 16. hodinu.

„V té době budou u pavilonu primátů připraveny nejrůznější kvízy a hádání pro děti, v případě nepříznivého počasí ve výukovém centru. Dále proběhne mimořádné komentované setkání: v 11:30 u gibonů a ve 12:00 u tamarínů. V obou případech to bude u venkovních výběhů,“ upřesňuje mluvčí ostravské zoo Šárka Nováková.

Čtěte také

Gibon bělolící (Nomascus leucogenys)
Obývá ostrůvkovitě a velmi vzácně tropické stálezelené lesy v Laosu, Kambodži, v severním Vietnamu a v nejjižnější provincii Číny. Žije v rodinných skupinách. Své teritorium označuje voláním, které je zesilováno malý hrdelním vakem. V korunách se pohybuje stejně jako ostatní giboni pomocí dlouhých předních končetin – brachiací (ručkováním). Patří mezi neohroženější druhy gibona, v Červené knize (IUCN Red List of Threatened Species) je veden jako kriticky ohrožený druh (Critically endangered). Hlavní příčinou prudkého poklesu jeho populace je odlesňování za účelem využívání půdy pro pěstování zemědělských plodin a dále ilegální lov.

Mládě gibona bělolícího je již skoro roční

Tamarín pinčí (Saguinus oedipus)
Tento drobný primát s charakteristickým chomáčkem bílých chlupů na temeni se vyskytuje na velmi omezeném území v Kolumbii. V Červené knize (IUCN Red List of Threatened Species) je veden v kategorii kriticky ohrožený druh (Critically Endangered). Odhaduje se, že ve volné přírodě žije okolo 6000 jedinců, což je daleko méně, než je chováno v lidské péči. Největší hrozbou pro tyto primáty je ztráta přirozeného prostředí (přeměna lesů na zemědělskou půdu, budování vodních elektráren ad.), dříve to byl rovněž masivní odchyt zvířat pro obchodování s domácími mazlíčky.

autor: tif
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.