První mládě u dikobrazů! Ostravská zoo hlásí další unikátní přírůstek

23. květen 2020

Dikobrazí skupinu uvidíte v společné expozici s mangustami. Ta je v ostravské zoo necelý rok. Mangusty mladé měly už dříve, dikobrazi se přidali začátkem března.

Dikobrazi jihoafričtí obývají spolu s mangustami trpasličími expozičně-chovatelské zařízení TSAVO necelý rok. A zatímco drobné šelmy mangusty se zde rozmnožily už poměrně záhy po otevření, u dikobrazů se mládě narodilo až začátkem letošního března.

„Skupinu dikobrazů jihoafrických tvoří jeden samec, dvě samice a jedno mládě zatím neurčeného pohlaví, které se narodilo 8. března 2020,“ říká mluvčí ostravské zoo Šárka Nováková s tím, že dikobrazí rodinu můžete vidět v jejich výběhu mj. dopoledne při krmení.

„Po zbytek dne můžete obdivovat výsledky jejich takzvané důlní činnosti, protože tito velcí afričtí hlodavci si v až dvoumetrové hloubce hrabou nory, které jsou vzájemně propojené tunely,“ dodává mluvčí zoo.

Dikobraz jihoafrický (Hystrix africaeaustralis) je spolu s dikobrazem obecným největším hlodavcem Afriky. Obývá savany a travnaté plochy v jižní Africe. Tělo má pokryté přeměněnými chlupy – bodlinami. Ty jsou uchyceny v kůži velmi volně. V případě ohrožení se dikobraz naježí a začne bodlinami výhružně chřestit, pokud to nepřítele nezažene, pokusí se ho nabodnout. Občas dochází k uvolnění bodlin, výjimečně i k „vystřelení“, a to prudkým stažením svaloviny kolem bodliny.

Je aktivní převážně v noci, přes den odpočívá v doupatech pod kameny nebo v norách po hrabáčích. Špatně vidí, má však velmi dobrý sluch a čich. Dikobraz patří do skupiny hlodavců, je příbuzný veverce, myši, či bobrovi, ne tedy ježkovi, který patří mezi hmyzožravce.

Dikobrazi jihoafričtí v ostravské zoo
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.