Rekonstrukce kulturní infrastruktury bude postupná, říká opatrně primátor Frýdku-Místku

Pane primátore, jaké je teď aktuální kulturní léto ve Frýdku-Místku? Na co se občané můžou těšit a co je takovou vlajkovou lodí frýdecko-místecké kultury?

Frýdek-Místek je v kultuře v mnohém velmi specifické město, zejména v hudbě. Já jsem se pohyboval v této oblasti dlouhé roky a já rád říkám jeden takový zajímavý moment, že myslím, dva roky zpátky putovalo sedm andělů do Frýdku-Místku. Je tam to podhoubí opravdu velmi silné.

Nejsem zastánce teorií, že by se měly budovat velké scény – velké domy, do kterých se potom hledá ta náplň. Ale velice mě baví podporovat ty aktivity, které se ve městě dějí. A všechny tři velké festivaly, které se ve městě dějí, tak vlastně vznikly ze zdola, spontánně. Ať je to Sweetsen fest, FM City, nebo mezinárodní folklorní festival, který má velmi dlouhou tradici a vysokou úroveň a přiváží interprety z celého světa.

A do toho my jako zřizovatel se snažíme dokrývat věci, které tam schází. Ve Frýdku-Místku není stálá divadelní scéna, ale velmi tam rezonují kvalitní hostující soubory, a proto třeba vznikl festival Odpoutaná scéna. A pak děláme žánrové zaměřené akce.

A vedle toho je nejdéle fungující hudební klub v ČR, kterým je klub Stoun. A za tím stojí Kamil Rudolf, který je zároveň tvůrcem největšího tanečního festivalu ve střední Evropě Beats for Love – to je taky vlastně myšlenka, která vzešla z Frýdku-Místku.

Myslím si, že v té kultuře máme velmi silný základ.

Je docela s podivem, že město, které má tak velmi výrazné kulturní podhoubí a svými kulturními akcemi s mnohdy nadregionálním přesahem, má tu kulturní infrastrukturu v tak žalostném stavu. Kde se stala ta chyba?

To by byla spíše otázka pro mé předchůdce. Asi ti, kteří vedli město přede mnou, tak měli jiné priority. Investovaly se prostředky do jiných věcí. Možná se nemyslelo na některé oblasti anebo se nemyslelo strategicky do budoucna. Já si myslím, že vlastně nám chybí dvě věci. Nám trošku chybí taková ta základní infrastruktura, že teď doděláváme třeba kanalizaci. Na druhé straně nám chybí ta kultura, takže vlastně žilo se tak trošku okamžikem. Ale já bych rád, aby to město nabídlo příležitosti pro ty, kteří tam opravdu dlouhodobě chtějí žít a nabídlo jim kvalitní život ve všech směrech.

Ale já jsem byl zvolen primátorem před třemi lety a asi třemi měsíci. A myslím, že se od té doby změnilo několik zásadních věcí. Zrekonstruovali jsme místeckou knihovnu, která vyhrála loni knihovnu roku, a pouštíme se do rekonstrukce frýdecké knihovny. Teď jsme koupili historicky Český dům, kde vlastně mají vzniknout rovněž volnočasové aktivity pro děti. A získali jsme vlastně celý pás, který navazuje na budoucí nové kulturní centrum, které končí vlastně historickým Národním domem a bývalou Místeckou záložnou, chvíli Moravia Bankou.

Už někdy v roce 2018 byl vlastně zveřejněn záměr na kompletní rekonstrukci toho historického Národního domu s přístavbou nového multifunkčního sálu dle projektu paní architektky Jiřičné. Je rok 2024 a vlastně se pořád nic viditelného neděje. Zkuste naznačit, jaké jsou aktuální plány.

Začneme rekonstrukcí záložny, kde vznikne městská galerie, která se přesune z historického Národního domu. Naváže rekonstrukce historického Národního domu a poběží až vlastně do fáze, kdy se dotkneme historického sálu, protože tam dochází k té změně, kde je ta přístavba z těch 70. let otřesná, která vlastně zmizí. A na to by měl navazovat nový sál. Ale zadání vlastně pro ty projektanty je tak, abychom se mohli v každé té fázi zastavit a sehnat peníze. Čili nebude to v jednom velkém balíku, ale bude to na etapy.

Jak je vše financováno? Dosáhne město na významné dotační tituly? Jaký je časový horizont prací? I na to jsme se ptali primátora Frýdku-Místku Petra Korče. V rozhovoru také zmínil, jak vidí myšlenku oživování industriálních areálů bývalé textilky Slezan. Poslechněte si.