Sedmidenní válku na Těšínsku připomíná v Orlové pomník. Není ale kompletní a čeká ho obnova
Přesně před sto lety utichly zbraně na Těšínsku. V Sedmidenní válce se tehdy střetlo Československo a Polsko. Obě země si činily nárok na území bývalého Těšínského knížectví. Na hřbitově v Orlové stojí pomník československým obětem konfliktu. Není ale kompletní. Tamní radnice slibuje ještě letos jeho obnovu.
U pomníku začíná vzpomínková akce. Vojáci, členové vojenských spolků a hosté tady uctívají památku československých obětí, které leží právě tady. „Jsme v historickém prostředí, kde položilo kolem 50 československých vojáků své životy. A kolem stovky polských vojáků své životy,“ říká ředitel Krajského vojenského velitelství plukovník Jaroslav Hrabec.
Čtěte také
Sedmidenní válka vypukla 23. ledna 1919 a o týden později skončila. Československá armáda obsadila téměř celé území bývalého Těšínského knížectví. „Což mimo jiné mělo strategický význam pro oba státy. Protože šlo o významnou zdrojovou základnu a dopravní koridor. A to byly ty důvody,“ dodává Hrabec.
Československo chtělo zabránit, aby Polsko na sporném území upevnilo svou moc pomocí voleb do varšavského sejmu. Poláci zase odkazovali na mírnou většinu lidí, kteří v regionu mluvili polsky. „Padlí českoslovenští vojáci i civilní obětí byli většinou svezení do Orlové, kde byl vybudován takový důstojný památník na připomenutí dělení Těšínska. V roce 1928, k desátému výročí vzniku republiky byl uveden do elegantní důstojné podoby i se jmény těch padlých,“ popisuje historii pomníku ředitel Muzea Těšínska Zbyšek Ondřeka.
Pomníku původně dominovalo čtyřmetrové sousoší slezské orlice s postavami legionářů a dělníků. Jenže pietní místo v původní podobě nevydrželo dlouho. Jakmile o deset let později na podzim 1938 Polsko obsadilo Těšínsko, stal se pomník terčem odplaty. „První, co udělala polská okupační správa a polská armáda, bylo, že všechny ty pomníky československé státnosti, v prvé řadě pomník československým legionářům, buďto zcela zdemolovala, nebo poničila. Takže to sousoší tam nenajdeme,“ dodává Ondřeka.
Na pomník přijde replika
Věnce a květiny tak hosté kladou k deskám se jmény padlých, mezi kterými je nápadně vynechané místo. Právě tam socha stála. Orlovská radnice slibuje, že na pomník vrátí repliku. „Předpokládejme, že letos. Bylo by to úplně ideální, protože ta událost je teď lednová, ale pořád to bude letos sto let. Sousoší se tam má vrátit, má to být obnoveno takřka do původního stavu,“ říká starosta Miroslav Chlubna (nezávislý).
Orlová čeká, až stát schválí její žádost o dotaci. Opravy by se měl dočkat celý pomník, který už viditelně stárne. „Ten památník symbolizuje události, které se staly před 100 lety. Víceméně to, že na tomto území mluvíme česky. To znamená, že je opravdu důležité, protože toto území vždy patřilo k zemím koruny české. A to, že ten památník je tady, je taky významné, že není v Těšíně, že není nikde jinde, protože Orlová byla vždycky pilířem jakoby státnosti tady u nás,“ doplňuje starosta.
Související
-
Orlová chce na památník padlým v bojích o Těšínsko vrátit...
Orlová chce opravit obří památník padlým v bojích o Těšínsko. Od roku 1928 tvoří dominantu městského hřbitova a jsou v něm uloženy ostatky 56 obětí. Radnice plánuje...
-
Ostrava má nový památník obětem holocaustu. Stojí v místě...
Památník obětem holocaustu v centru města na Zeyerově ulici připomíná smutný osud hlavní ostravské synagogy. Ta stávala jen asi 50 metrů od Masarykova náměstí, než ...
-
Ostrá hůrka patří mezi historicky nejzajímavější místa na Opavsku
V září roku 1918 se na Ostré hůrce v Háji ve Slezsku sešlo na padesát tisíc lidí. I v jiných letech se tady konaly početné tábory lidu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.