Seniorky v Rychvaldu pletou pro nemocné děti v Malawi. Vlnu na svetry, čepice a deky shánějí také od dárců
Nemocné děti v africkém Malawi nosí svetry, čepice a přikrývají se dekami z Rychvaldu. Pletou je pro ně babičky, které si při Českém červeném kříži založily pletařský klub.
Scházejí se jednou za dva týdny, povídají si a pletou. Seniorkám z Rychvaldu nestačilo vyrábět svetry, ponožky a čepičky pro vnoučata. Chtěly pomáhat i dalším dětem. Proto klub pletařek Klubíčko při tamním Českém červeném kříži začal plést pro Afriku.
Pletou přes čtyři roky a po třech letech, kdy to ještě nějak počítaly, měly seniorky napleteno na 18 tenisových hřišť. „Pak ale vznikla taková řevnivost, soutěživost – já už mám tolik a tolik... Nebylo to dobré, protože ne každý starší člověk zvládne tolik a tolik,“ vysvětluje předsedkyně Českého červeného kříže v Rychvaldu Marie Nadkanská.
V klubovně zdejšího kulturního domu se sešlo celkem osm seniorek. Ne všechny ale pletou. „Děvčata momentálně kompletují deky z rozdělaných čtverečků, pletou celé pásy šály. Ty čtverce mají přibližně patnáct na patnáct centimetrů podle síly vlny,“ říká paní Iva.
U vzniku pletacího kroužku byla od začátku jednatelka Českého červeného kříže v Rychvaldu Vlasta Křižánková. „Úplně prapůvodní myšlenka založit klub Klubíčko vznikla před několika lety v místním domě s pečovatelskou službou. Zdejším šikovnějším děvčatům už nestačilo plést pro sebe a rozhodla se, že by chtěla vykonat nějaký humanitární čin,“ popisuje Vlasta Křižánková.
Seniorky se proto spojily s českou neziskovou organizací, která pomáhá v africkém Malawi. „Je to oblast velice vzdálená od nějaké civilizace a mají tam takovou malou nemocnici. A právě pro ně se začaly plést deky, pro děti čepičky, protože tam bývají velice chladné noci,“ dodává jednatelka.
Tím, že seniorky pletou z darované vlny, přivítají jakýkoli příspěvek. Pokud vám tedy doma přebývá nějaké klubíčko, určitě ho můžete poslat na adresu zdejšího Červeného kříže.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.