Sochy slovanských bohů oživily Cestu vody v ostravské zoo

26. srpen 2019

Obdivovat sochy šesti slovanských bohů můžete nově v ostravské zoo. Vytvořil je řezbář z Ostravice. A jak sám říká, byla to výzva.

Cestu vody, jednu z botanických stezek ostravské zoologické zahrady, nově lemuje šest soch slovanských bohů. Lidé se tak mohou dozvědět podrobnosti o slovanské mytologii. Dát dohromady jejich podobu ale nebylo vůbec jednoduché.

Perun u Cesty vody v ostravské zoo

„To byla první výzva, jak zkompletovat Peruna. Hromovládce. Protože figurální tvorba není moje specializace, já mám raději zvířata. Takže poprat se s postavami a vymyslet to. A výsledek vidíte tady. Perun – materiál je jasan, štít je ze smrku. Jsou to montované sochy,“ říká autor soch Luděk Vančura.

Kromě Peruna vyřezal také Živu, Svantovíta, Svaroga, Ladu a Kolovrat. „Protože ty pohanské bohy až tak dobře neznám, dlouhé večery jsem studoval na internetu. Každý vám to znázorní nějak jinak,“ dodává.

S nápadem umístit sochy slovanských bohů na botanickou stezku přišli sami chovatelé zvířat. „Celá realizace trvala zhruba tři čtvrtě roku od té vlastně prvotní myšlenky a impulzu našich kolegů, že by se sochy slovanských bohů mohly v zoo prezentovat,“ vysvětluje mluvčí ostravské zoo Šárka Nováková.

Tvůrce soch v zoo Luděk Vančura

S tím, že by sochy měly stát právě na Cestě vody, přišla Martina Cholevíková s kolegou. „Zavzpomínali jsme na Slovany, na naše předky. Vlastně sídlili nebo si zakládali vesnice podél toků vod, takže takhle vznikla ta myšlenka,“ prozrazuje.

Tato nová atrakce v zoo přivede lidi i do méně frekventovaných míst areálu. 

autor: Klára Hlavačková
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.