Špenát

11. leden 2011

Byl jednou jeden námořník, říkalo se mu Pepek. A ten Pepek měl tak velké svaly, že přemohl každého protivníka a vždy uhájil čest své milované Olive. Každé malé dítě ví, že Pepek nechodil do posilovny, ale ládoval se špenátem.

O kouzelné moci listové zeleniny by se dalo pochybovat, přesto špenát skutečně prospívá našemu zdraví. A nejen špenát, ale i jeho příbuzný mangold. Ten má oproti špenátu tu výhodu, že se dá sklízet postupně celou sezónu. V listech obou druhů zeleniny najdeme dostatek vitaminu C, hořčík, draslík, železo, jehož je navzdory všeobecnému mínění v křehkých listech méně než v jiných zeleninách, a kyselinu listovou, které by si měly dopřávat hlavně těhotné ženy jako prevenci rozštěpu páteře u dětí. Budeme-li pátrat dál, objevíme velká obsah karotenoidů včetně beta-karotenu, který se v těle přetváří na vitamin A. Špenát je také bohatým zdrojem luteinu - karotenového pigmentu, který má antioxidační účinky. Podle některých studií může pravidelné požívání zeleniny s tmavými listy chránit před mnoha druhy zhoubného bujení. Strava bohatá na beta-karoten prospívá i našemu zraku. Špenát obsahuje taky kyselinu šťavelovou, která s vápníkem tvoří nerozpustný šťavelan vápenatý, a tak omezuje vstřebávání vápníku, proto není vhodné jíst tuto zeleninu denně. Zdravý člověk by se jí úplně vyhýbat neměl, pouze v omezeném množství by po něm ale měli sahat pacienti s ledvinovými kameny nebo vysokou hladinou kyseliny šťavelové v moči. Špenát i mangold mají velmi nízkou energetickou hodnotu, jsou to tedy potraviny vhodné pro ty, kteří se rozhodli dát sbohem nadbytečným kilogramům. Lidová medicína připisuje některým rostlinám až zázračné schopnosti. Špenát naši předkové předepisovali při vysokém krevním tlaku, při chudokrevnosti a zácpě. Revoluci v pojídání špenátu pak přinesla jedna malá matematická chyba, kvůli níž se zelené listy přesunuly do skupiny nejbohatších zdrojů železa. Ovšem díky posunuté desetinné čárce vznikl i kreslený seriál o již jmenovaném neohroženém hrdinovi Pepku námořníkovi. Ten vždy v kritické chvíli spolykal celou plechovku zeleného protlaku. Kampaň vrcholila v padesátých letech, kdy někteří rodiče nutili děti do špenátu, protože se domnívali, že po něm celkově zesílí. Mangold pěstujeme v několika varietách, řapíkatá odrůda může v labužnických předpisech nahradit chřest. Stejně jako špenát obsahuje železo, hořčík, beta-karoten, kyselinu listovou a taky velké množství vápníku. Mangold šlechtili a popisovali už staří Egypťané. Něco na zub Zmrazený špenátový protlak najdeme v chladicích boxech celoročně, ovšem tato temně zelená kaše se chuti čerstvého špenátu nevyrovná. Čerstvé listy nikdy nemeleme. Pouze je posekáme na menší kusy nebo necháme vcelku. Taky tepelnou úpravu nepřeháníme. Výborné jsou špenátové listy lehce opražené na pánvi, skvěle chutnají na pizze s mozzarelou a samozřejmě i podušené s česnekem, tak jak je známe z našich kuchyní. Pro zpestření si dnes připravíme hlívu ústřičnou se špenátem na pánvi a pestrou salátovou mísu se zálivkou. Na houbovo-špenátovou pánev 500 g listového špenátu, po 200 g červených a žlutých paprikových lusků, 100 g cibule, 400 g hlívy ústřičné, 2 stroužky česneku, 1/2 svazku petržele, 40 g olivového oleje, 1/4 čajové lžičky sladké papriky, černý pepř, špetku cayenského pepře a sůl. Špenát obereme a opláchneme. Umyjeme také paprikové lusky, zbavíme je semen, nakrájíme na kostky. Cibuli oloupeme a na jemno nakrájíme. Očistíme houby a nakrájíme je na jemné nudličky. Oloupeme česnek. Opereme petrželku a jemně ji nasekáme. 2 polévkové lžíce oleje rozpálíme ve větší pánvi, ve které asi 4 - 5 minut podusíme cibuli a papriku. Okořeníme mletou paprikou, pepřem, cayenským pepřem a špetkou soli. Přidáme okapaný špenát, pánev přikryjeme pokličkou a dusíme asi 10 minut při střední teplotě. V druhé pánvi rozpálíme zbylý olej, ve kterém smažíme asi 10 minut houby. Ke konci by se z pánve měla odpařit veškerá voda. K houbám přidáme a vmícháme rozmačkaný česnek. Vše smícháme a posypeme petrželkou. Pestrá salátová mísa nám zabere méně času na přípravu, o to víc se hodí k horkým letním dnům. Do mísy nebo na talíř naskládáme 100 g polníčku, 100 g mladých špenátových listů, 100 g listů hlávkového salátu, pokud možno barevného, 50 g řeřichy, 150 g jahod, 150 g malin, 100 g na kostičky nakrájené goudy a 100 g plísňového sýru. Zeleninu, ovoce a sýry prokládáme tak, aby vynikly všechny barvy. Potom ho přelijeme zálivkou z 1 šálku jogurtu, 1 šálku kysané smetany, 4 lžic ovocného octa, 2 lžic rybízové marmelády, 1 lžíce středně ostré hořčice, 1 lžičky kari, mořské soli, čerstvě mletého pepře a několika kapek worchesterské omáčky. Po špenátových dobrotách vám svaly nenarostou, ale ani vás nebude tížit svědomí, že jste zase porušili dietu.

autor: Gabriela Všolková
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.