Turistické značky malují dobrovolníci z KČT už přes sto let
Desítky let, stovky kilometrů a nepočítaně štípanců od všudypřítomného hmyzu. I takto se dá popsat malování turistických značek, kterému se v terénu zodpovědně věnují dobrovolníci z Klubu českých turistů (KČT).
Nachodí spoustu kilometrů a v terénu znají kdejaký strom a sloup, na který kdy v životě namalovali značku. Síť barevného turistického značení funguje v českých zemích jako jedinečná záchytná pavučina pro všechny výletníky. S barvami, štětci a nářadím potkáte na trasách dobrovolníky z KČT, malují už 125 let.
Pravidelně se do terénu pouštějí i značkaři na Ostravsku. Do lesů na Vřesině se s nimi vydala i autorka tohoto příspěvku a zjistila, že zelená jim jde docela pěkně od ruky.
„Značkaře přeháňka nezaskočí, pokud ty stromy nezmoknou. Protože když voda sjede po listech a kmeny zůstanou suché, tak se dá značit dál,“ vysvětluje značkař Miloš Hořínek, kterého s jeho kolegou Stanislavem Kavkou potkáváme ve Vřesině.
I přes krátký déšť zvládli obnovit značení na dvou kilometrech a na další dva se pouštíme s nimi. Před namalováním nové značky oškrábou či očistí kůru od mechu a nečistot. Pak už přicházejí na řadu barvy.
„Vždycky začínám zelenou, respektive tou vedoucí barvou. Pak se maluje bílá,“ dodává značkař vybavený pláštěnkou, terénní obuví a příručním zavazadélkem – připomínající Hrabalovské Zahrádkáře Kersku. „Nosíme tam barvy, ředidlo, benzin na čištění, pokud lepíme značky. Dále kartáč, šablonu, nůžky, několik štětců, pilku...“
Značky mají také své předepsané míry. Celkově má turistická značka rozměr 10 krát 10 centimetrů, přičemž každý proužek je široký tři centimetry a mezery mezi nimi jsou půlcentimetrové.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka




