Uplynulo 140 let od narození frenštátského rodáka Albína Poláška, autora sochy Radegasta v Beskydech
V Americe uznávaný sochař, v Česku téměř neznámý. Před 140 lety se ve Frenštátě pod Radhoštěm narodil Albín Polášek. Jeho jméno vám možná moc neřekne. Určitě ale znáte jeho nejslavnější díla v Česku. Sochu Radegasta na Pustevnách a bronzové postavy Cyrila a Metoděje na Radhošti. Některá jeho díla ale najdete i přímo ve Frenštátě.
„Jeho si vážím, protože měl úžasnou sílu na sobě pracovat. Když si představíte, že ve Frenštátě vychodil jenom obecnou a měšťanku a ještě ho to učení v té měšťance vůbec nebavilo,“ říká praneteř Albína Poláška Radmila Hnilicová. Sedmý syn z chudé rodiny se ve Vídni vyučil řezbářem. „Měl dva bratry v Americe jako kněze. Jednou, jak sem přijeli na dovolenou, tak s tím jedním bratrem odjel. Pracoval tam v nějaké dílně a za dva roky studoval uměleckou školu a s výborným prospěchem,“ dodává Radmila Hnilicová.
Na umělecké škole se Albín Polášek dostal k sochařství, získal několik prestižních cen a otevřel si ateliér v New Yorku. Na svou rodnou zemi ale nikdy nezapomněl a pravidelně se do Frenštátu vracel. „On byl úžasně nadaný. Uměl dělat sochy, malovat. Uměl vařit a zpíval. Chodila jsem se na něho dívat, jak pracuje na zahradě na té hlavě, když jsme sem jezdili o prázdninách ke stařence. Byl prací tak zaujatý, že jsem si ani nedovolila na něho promluvit,“ vzpomíná na svého prastrýce osmaosmdesátiletá žena.
Albín Polášek tehdy tvaroval více než metr velký model tváře Ježíše Krista. Reliéf dodnes zdobí městskou smuteční síň. A není to zdaleka jediné dílo, které Poláška ve Frenštátě připomíná. Několik jich najdete například v podkroví tamního muzea. Mezi další Poláškova díla ve městě patří například křížová cesta ve zdejším kostele sv. Jana Křtitele nebo socha Strůjce svého osudu v nedalekém parčíku.
Vůbec nejznámější jeho sochu ale najdete ve foyer radnice, kde se tyčí více než tři metry vysoký originál pohanského boha Radegasta. „Je to socha z umělého kamene, která původně stála v půli cesty z Pusteven na Radhošť. Ten umělý kámen ale vlivem povětrnostních podmínek nedokázal odolávat, tak bylo rozhodnuto o vytvoření žulové kopie, která v sedle pod Radhoštěm stojí dnes,“ vysvětluje Patricie Pustějovská z městského informačního centra.
Související
-
Radniční věž ve Frenštátě pod Radhoštěm nabízí výhled na Beskydy i sochu Radegasta
Městská radnice je dominantou hlavního náměstí ve Frenštátě pod Radhoštěm na severní Moravě. Na jejím místě původně stával barokní radní dům z roku 1796. Tehdejším ...
-
Byl oderský farář Arnošt Hrabal více grafikem nebo knězem?
Byl více grafikem? Nebo byl víc knězem? Tohle je vlastně výstižný podtitul výstavy o Arnoštu Hrabalovi. Jeho kněžské poslání prolnuté s uměleckou dráhou prezentuje ...
-
Kaple na Radhošti slouží už 120 let. A stále skrývá nejedno překvapení
Jeden ze symbolů Valašska a Beskyd má přesně 120 let. Na první pohled vypadá jako typická roubená stavba, uvnitř ale pro náhodné návštěvníky skrývá překvapení.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
