Uplynulo 140 let od narození frenštátského rodáka Albína Poláška, autora sochy Radegasta v Beskydech

Radegast vládne Radhošti
Radegast vládne Radhošti

V Americe uznávaný sochař, v Česku téměř neznámý. Před 140 lety se ve Frenštátě pod Radhoštěm narodil Albín Polášek. Jeho jméno vám možná moc neřekne. Určitě ale znáte jeho nejslavnější díla v Česku. Sochu Radegasta na Pustevnách a bronzové postavy Cyrila a Metoděje na Radhošti. Některá jeho díla ale najdete i přímo ve Frenštátě.

„Jeho si vážím, protože měl úžasnou sílu na sobě pracovat. Když si představíte, že ve Frenštátě vychodil jenom obecnou a měšťanku a ještě ho to učení v té měšťance vůbec nebavilo,“ říká praneteř Albína Poláška Radmila Hnilicová. Sedmý syn z chudé rodiny se ve Vídni vyučil řezbářem. „Měl dva bratry v Americe jako kněze. Jednou, jak sem přijeli na dovolenou, tak s tím jedním bratrem odjel. Pracoval tam v nějaké dílně a za dva roky studoval uměleckou školu a s výborným prospěchem,“ dodává Radmila Hnilicová.

Kaple na Radhošti se sousouším věrozvěstů

Na umělecké škole se Albín Polášek dostal k sochařství, získal několik prestižních cen a otevřel si ateliér v New Yorku. Na svou rodnou zemi ale nikdy nezapomněl a pravidelně se do Frenštátu vracel. „On byl úžasně nadaný. Uměl dělat sochy, malovat. Uměl vařit a zpíval. Chodila jsem se na něho dívat, jak pracuje na zahradě na té hlavě, když jsme sem jezdili o prázdninách ke stařence. Byl prací tak zaujatý, že jsem si ani nedovolila na něho promluvit,“ vzpomíná na svého prastrýce osmaosmdesátiletá žena.

Albín Polášek tehdy tvaroval více než metr velký model tváře Ježíše Krista. Reliéf dodnes zdobí městskou smuteční síň. A není to zdaleka jediné dílo, které Poláška ve Frenštátě připomíná. Několik jich najdete například v podkroví tamního muzea. Mezi další Poláškova díla ve městě patří například křížová cesta ve zdejším kostele sv. Jana Křtitele nebo socha Strůjce svého osudu v nedalekém parčíku.

Vůbec nejznámější jeho sochu ale najdete ve foyer radnice, kde se tyčí více než tři metry vysoký originál pohanského boha Radegasta. „Je to socha z umělého kamene, která původně stála v půli cesty z Pusteven na Radhošť. Ten umělý kámen ale vlivem povětrnostních podmínek nedokázal odolávat, tak bylo rozhodnuto o vytvoření žulové kopie, která v sedle pod Radhoštěm stojí dnes,“ vysvětluje Patricie Pustějovská z městského informačního centra.

Spustit audio

Související