V průběhu prvního měsíce školy muselo do karantény více než sto tříd

Učitelka Žaneta Bechná vítá žáky 3. A po návratu z karantény. Děti už se do lavic těšily, mezi nimi i Alice. Doma u počítače to podle ní nebylo ono. Distanční výuku podle Žanety Bechné ale děti zvládaly skvěle. „Nebylo to nijak složité, už věděly, do čeho jdou,“ říká učitelka.

V úplné karanténě skončily i osmáci. Podle třídní učitelky Hany Farské měli i oni vyučování z domova skvěle nacvičené. Navíc jsou dobře technicky vybaveni stejně jako učitelé. „Nikdo neprotestoval, nebyl rozladěný. Prostě tu situaci pochopili a jelo se,“ dodává Farská.

Nákaza u jednoho z žáků se paradoxně neprokázala v průběhu zářijového plošného testování, ale PCR testem, který si udělal ze soukromých důvodů. Hygiena potom začala trasovat, s kým přišel do kontaktu, a nařídila karantény.

„Vždycky se vyskytlo nějaké PCR pozitivní dítě z řady, která byla v karanténě, a to zase trasovali. A už to prostě jelo. Takže se nám stalo, že jsme měli skoro celý vyšší stupeň v karanténě. A když se začaly vracet, tak nám to padlo na nižší stupeň,“ vysvětluje ředitelka Simona Horáková, která ve volbách do poslanecké sněmovny kandiduje za hnutí ANO.

Škola si tak poprvé vyzkoušela i takzvanou hybridní výuku, během které někteří žáci sedí fyzicky v lavicích a ti v karanténě jsou k výuce připojeni online. „Na prvním stupni u prvních a druhých tříd jsme šli k půlené výuce – učitelky se čtyři hodiny věnují dětem ve třídě a pak se dvě hodiny věnují dětem, co jsou doma,“ dodává ředitelka.

V úplné karanténě je v tuto chvíli na Základní škole Edvarda Beneše už jen jedna třída.