V Třineckých železárnách jsou speciální budky pro ohrožené ledňáčky. Vzácným ptákům se v průmyslovém areálu daří
Těžký průmysl a kriticky ohrožená zvířata. Jak jdou tyto dva na první pohled neslučitelné světy dohromady? Vypravíme se do Třineckých železáren, kde se zabydlelo hned několik druhů ohrožených zvířat.
Nejen výrobní haly a těžké stroje. V areálu Třineckých železáren byste našli i něco možná nečekaného. Několik budek pro ptáky. Podle každoročního sčítání tam totiž ptáků přibývá, a to i těch ohrožených. Jako je morčák velký nebo skorec vodní. A železárny se jim rozmisťováním budek snaží usnadnit hnízdění. Nově připravily budky pro silně ohroženého ledňáčka říčního.
„Už jsme jednu dělali. To bylo na Balinách a teď nás prosili, ať připravíme druhou,“ říká hasič Luboš Mitrenga, který budku za pomoci dětí v sousedství továrny instaloval. „To se vykope díra 50 až 60 centimetrů pod slonem šesti stupňů, budka se tam zasadí a prostrčí se roura, kterou si ledňáček do té budky vleze,“ vysvětluje hasič.
Heřmanický rybník. Vodní ráj uprostřed průmyslové aglomerace
Heřmanický rybník u Ostravy je důkazem, že příroda si poradí i v centru průmyslové aglomerace. Je to ráj ptáků, kterým nevadí, že vedle je obrovská prohořívající halda a bývalé doly.
Budku zakopal, zahrabal a na první pohled není vidět, že tady něco takového je. „Je to super, protože ty děti mají možnost přímo se střetnout s přírodou,“ říká paní učitelka Dáša Letovancová z Mateřské školy Sosnové. „Vědí, o co se jedná. A hodně se těšily. O ledňáčkovi jsme si povídali celý týden,“ ujišťuje učitelka.
A co říká na to, že v Třinci tak blízko huti žijí takoví vzácní ptáci? „Taky jsme se nejdříve divili, ale bylo nám řečeno, že opravdu tady je tak čistá řeka, že se sem ti živočichové vracejí. Těšíme, že ledňáčka uvidíme,“ dodává Dáša Letovancová.
„Těch vhodných podmínek k hnízdění má ledňáček čím dál míň,“ říká Radim Klimša z odboru životního prostředí Třineckých železáren. „Takže se snažíme mu pomoci, snažíme se ho tady udržet a věříme, že i toto pomůže k rozvoji jeho populace.“
V areálu huti nežijí přitom jen vzácní ptáci. „Je to tím, že je to obrovský areál – rozloha areálu je zhruba 400 hektarů. A velká část toho areálu se nachází podél vodního toku, kde mají ta zvířata klid, protože je tam nepovolaným vstup zakázán. Takže tam nacházíme rozličné druhy. Máme tam vydru, máme tam dokonce i bobra. Máme tam zajíce, srny. Myslím si, že všeobecně se tam zvířatům daří. My jsme za to rádi a snažíme se je podporovat,“ dodává Klimša.
Obě místa pro ledňáčky pomohl železárnám vytipovat ornitolog. V nové budce bude mít ledňáček bezpečné místo pro vyvedení mláďat.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
