Vody máme dost. Systém je dimenzovaný na vyšší spotřebu, říká mluvčí SmVaK
Úpravny vody, vodojem a čerpací stanice čistírny odpadních vod. Severomoravské vodovody a kanalizace (SmVaK) zásobují pitnou vodou tři čtvrtě milionu obyvatel severní Moravy a Slezska. Jen v letošním roce proinvestují více než jednu miliardu korun do modernizací a oprav vodárenské infrastruktury. Práce se dotknou desítek míst v regionu. Na podrobnosti jsme se ptali Marka Síbrta, mluvčího SmVaK.
Pane Síbrte, které oblasti kraje SmVaK zásobuje pitnou vodou, jak rozsáhlá je vaše vodárenská infrastruktura?
Severomoravské vodovody a kanalizace dominantně působí v okresech Nový Jičín, Karviná, Frýdek-Místek a Opava, kam dodáváme pitnou vodu více než 700.000 obyvatel. Naší vodu vyrobenou v našich úpravnách vody dodáváme také do Ostravy a na území krajské metropole jí distribuuje společnost OVAK, ale ze dvou třetin jde o vodu vyrobenou v našich úpravnách vody a jednu třetinu v Ostravě zahrnují místní lokální zdroje pitné vody.
Naši pitnou vodu ještě převádíme na část Olomouckého kraje, to znamená na Přerovsko nebo Hranice na Moravě.
A víme také, že převádíte vodu i do slezského vojvodství...
Je to tak. V blízkosti česko-polských hranic u Petrovic u Karviné je zrychlovací stanice, jejímž prostřednictvím transportujeme vodu do Polska, do města Jastrzębie-Zdrój a okolí.
Tři hlavní zdroje pitné vody jsou docela známé – beskydské přehrady Morávka a Šance a také Kružberk v Nízkém Jeseníku. Co se s vodou děje, než se dostane do vodovodního kohoutku, jakým procesem musí projít?
Ta surová voda, jak vodu z přehrad nazýváme, přiteče na úpravnu vody a na úpravně vody prochází úpravou tak, aby měla ty kvalitativní parametry, které my potřebujeme. A srdcem těchto úpraven vod, které upravují povrchovou vodu, je tzv. hala filtrů. A ta voda, která tam přiteče, je nadávkována síranem hlinitým. To je hlinitá sůl, na kterou se váží různé drobné nečistoty, smítka a tak dále. Následně ta voda protéká přes zhruba metr vysokou vrstvu speciálního písku a po této filtraci je nadávkována například chlórem, je upraveno její pH a může směřovat do systému.
Nedokážu si ani představit, kolik kilometrů potrubí a těch cest musíte spravovat, abyste dokázali dostat vodu do všech částí severní Moravy a Slezska. Kolik je to kilometrů?
Ten centrální systém Ostravského oblastního vodovodu má zhruba 500 kilometrů. To jsou ty přivaděče s největším profilem. A na tento systém navazuje vodovodní síť pro ta jednotlivá sídla, města a vesnice. My máme ve správě víc než 5100 kilometrů této vodovodní sítě.
Za posledních 10 let SmVaK proinvestoval bezmála 7,5 miliardy korun do inovací, rekonstrukcí a údržby. Jenom v letošním roce je v plánu proinvestovat 1,043 miliardy korun. Které budou ty největší investice do údržby, do modernizací, do renovací?
Zhruba 460 milionů poputuje do oblasti čistírenství a kanalizací, zhruba čtvrt miliardy poputuje do systému Ostravského oblastního vodovodu a zbytek do vodovodní sítě a navazující infrastruktury, jako jsou například vodojemy nad těmi jednotlivými sídly, kde se akumuluje pitná voda, kterou následně odebírají spotřebitelé.
Co se týče těch nejvýznamnějších projektů, tak v loňském roce jsme zahájili modernizaci strojně technologického vybavení úpravny vody ve Vyšních Lhotách, která upravuje vodu z údolní nádrže Morávka. To je naše největší investice. Velká část těch prací proběhne v letošním roce a dokončíme jí příští rok.
Máme tady tedy tři nádrže, tři zásobárny pitné vody. Je to dostatečná kapacita pro severní Moravu a Slezsko, nebo jste schopni zásobovat více?
Ten systém Ostravského oblastního vodovodu vznikal v předlistopadovém období, to znamená, že kapacita těch našich tří centrálních upraven – ať je to Podhradí, které má kapacitu 2700 litrů za sekundu, Nová Ves, která má kapacitu 2200 litrů na sekundu, anebo Vyšní Lhoty, které dokáží vyrobit 450 litrů za sekundu – je dostatečná. V předlistopadovém období se počítalo s výrazně s vyšší spotřebou pitné vody.
Ale doba se zásadně změnila a lidé uvažují ekologičtěji. Máme doma také spotřebiče, které už nejsou natolik náročné na spotřebu pitné vody. A toto všechno se projevilo společně i s cenou v tom, že lidé se snaží s tou vodou zacházet efektivněji a úsporněji. Proto je kapacita nádrží, úpraven vod a našeho distribučního vodovodního systému dostatečná. A máme tam ještě volné kapacity.
Kde je potrubí v lepším a kde naopak v horším stavu? Jak se zásobuje vodou město, jehož přiváděcí potrubí prochází rekonstrukcí a je mimo provoz? Pokud jde o cenu pitné vody, jak si stojí SmVaK ve srovnání s ostatními regiony? I to uslyšíte v rozhovoru s mluvčím SmVaK Markem Síbrtem. Byl hostem pořadu K věci ČRo Ostrava.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.