Vždycky musíš vědět, o co v písni kráčí. Bandjeez o posledním albu s Davidem Stypkou

Je středeční dopoledne, trochu sychravé a před budovou Českého rozhlasu Ostrava se potkávám s trojicí muzikantů. Fantastických muzikantů. Několik posledních let stáli po boku Davida Stypky. Matěj Drabina, Pavel Sotoniak, Maro Zeman.

Mají za sebou složité měsíce. David odešel uprostřed práce na novém albu. Odešel jim nejbližší kamarád, a taky geniální autor, hudebník, vizionář a perfekcionista. Kluci ale věděli, že album dokončí. Do té doby se přestali holit a my jsme po čase potkávali tři vousaté poustevníky.

Všechno se zastaví, třeba ptáci nad řekou
Ať duše má klid
A hejna ryb pod vodou
Chvíli nikam neplavou
Ať může jít
David Stypka – Pištora, album Dýchej

Album vyšlo a na hudební scéně i mezi posluchači způsobilo pozdvižení. Kluci mu věnovali mnoho síly a lásky. A já jsem si o tom všem s nimi chtěla povyprávět. A protože celá tato práce byla naprosto netradiční, zvolili jsme si i netradiční místo. Rozhovor vznikl v kavárně a dotýkali jsme se hudby, kamarádství, dřiny, smutku, radosti, nové etapy a Davida.

Bandjeez. A taky David Stypka|foto:Jan Rušaj, archiv kapely Bandjeez

O citlivosti tématu kolem ztráty Davida

Maro: Já nemám vůbec problém o tom mluvit, spíš mám někdy problém ty věci zpívat. Teď na tom FM City festu to nebylo pro nikoho z nás jednoduché, ale mluvit už můžu. Ono se ptá hodně lidí z okolí a taky reportérů. O tom by mohl vyprávět Matěj, který dal asi třistajedenáct rozhovorů a taky už uběhla nějaká doba. Teď už o tom všem můžeme mluvit a to co máme uvnitř, si musíme každý probrat sám.

O hledání dokonalosti

Pavel: Písně vždycky vymyslel David, ale on mě vlastně využíval, jako svůj nástroj k tomu, jak udělat muziku podle své představy. On mě vzal a řekl: „Nabízej,“ Tak já jsem nabízel, až než řekl: „Jo, to je super, to je ono.  A teď zase jinak... A to byl takový rychlý sled informací a já měl pocit, že už jsem vystřílel všechny akordy, které jsou. Ale on mě vždycky takovým záhadným způsobem provedl až k tomu svému zamýšlenému výsledku.

O perfekcionismu

Matěj: No David – všechno na sto třicet procent. A vlastně to zachránilo tu desku. Protože všechny ty demo verze měl nazpívané stoprocentně. I se všemi svými chronickými rýmami, kdy kašlal a smrkal, tak to prostě zazpíval jako Pán Bůh...

Čtěte také

Běžec napříč žánry. S Matějem Drabinou o životě nejen za bubny

A jen díky tomu jsme to mohli použít. Protože varianta, že by to nazpíval někdo jiný, za nás vůbec nepřicházela v úvahu. Teda, my jsme naštěstí nestáli před tím rozhodnutím, co bychom s tou deskou dělali, kdyby ji David nenazpíval. Dopadlo to úplně super... Jéé, já jsem fakt šťastný.

O vzájemném respektu

Matěj: V čem byla tahle kapela speciální, tedy pro mě, že musíš odložit všechny ty své touhy a představy. Jistě, být netečný a nehýbající se, to nepomůže ničemu. Ale naslouchat ostatním nápadům, které tvoří ten celek. Tak to bylo v jedné písni s Dorotou Barovou. (což se hlavně Pavlovi zpočátku moc nelíbilo, protože měl jinou představu) Ale ona prostě vnesla novou harmonii a přetvořila a otočila ten svět na druhou stranu.

O albu, které nebude mít turné

Pavel: No, tohle není deska, se kterou se bude jezdit a hrát. Máme před sebou jeden koncert. První proběhl teď ve Frýdku-Místku, další bude v únoru v Praze. To bude ve větším měřítku, bude více hostů. Ale to je asi jediný okamžik, kdy my zahrajeme ty písně. Bez Davida koncertovat nemůžeme. Lidé se nás ptají, kdo to teď bude zpívat. Není možné ho nahradit. Za nás – ne. To jsou jeho písně, jeho zpovědi, velmi niterné. Tohle za něj nemůže nikdo jiný. To byl jenom David.

Můžeš tu být vším, čím jsi vždycky chtěla být
Vodou, párou, duhou
Tady můžeš cokoli, tady chyby nebolí
Můžeš tu být tím vším
David Stypka – Mňam, album Dýchej

O Davidově stálé přítomnosti

Matěj: Když se skládal playlist té desky, tak to jsem ji sjel mnohokrát v kuse. Ať slyším, jak jdou za sebou, jestli se nerozbije ta energie v tom pořadí. A to, když jsem dělal, tak jsem cítil, že v té kuchyni jsme dva.

O síle alba

Maro: Reakce lidí? To jsem neřešil vůbec. Prostě jsem tu desku udělal a každý ji nějak přijal. Měl jsem samozřejmě radost, že se líbí, ale na druhou stranu je mi to vlastně jedno. Chci říct, že kdyby David vzal rozbitou španělku a zazpíval to jen tak, že by to lidé, vzhledem k okolnostem, vzali úplně stejně. Protože pro mě je 99procent všeho v Davidových textech a v jeho projevu. Když se bavíme fakt o hrubém dopadu na posluchače, tak to je vážně v Davidovi. A my můžeme být pokorní a šťastní, že jsme s ním mohli dělat. Deska je venku a to, kolik nás to stálo práce, bylo, myslím, hlavně pro nás. Abychom v sobě něco uzavřeli a podtrhli tu práci s ním.

Dovětek

To, co se povedlo Davidu Stypkovi, tomu chlapíkovi z Dobré, je zvláštní příběh. Obdařen několika talenty, včetně toho, umět si přitáhnout k sobě ty správné lidi. Celá rodina Bandjeez vyčarovala hromadu velké muziky a David tu nechal spoustu zpráv a témat. Kdybychom tak tušili, proč na to nemohl mít více času.

Mimochodem, v té kavárně jsme chvilku hledali správná místa, kam si my čtyři sedneme. Našli jsme pak křesílka u výlohy. Až na odchodu jsem si všimla, že těch křesel je tam pět...