Z 72 druhů vážek žijících v ČR se jich třetina vyskytuje v ostravské zoo

V areálu ostravské zoologické zahrady se nachází celá škála vyhovujících vodních biotopů pro vážky. Je to soustava lesních pramenišť a průtočných rybníků, dále mokřady a tůně, které zde byly cíleně vytvořeny jako prostředí pro vodní živočichy i kvůli zadržení vody v krajině. Jedná se o prosluněné průtokové tůně v návštěvnické části i zastíněné lesní tůně.

„Tyto nápadné hmyzí zástupce lákají i retenční nádrže na vodu. Díky všem těmto vodním plochám vzniká v jejich okolí mikroklima, jenž zamezuje teplotním extrémům a udržuje v zoo původní zástupce naší fauny. V letech 2019-2020 probíhal v zoo terénní průzkum, který prováděl student Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity Jiří Valušák. Výsledkem jeho výzkumu je zjištění, že v Zoo Ostrava se vyskytuje 27 druhů vážek z celkového počtu 72 druhů žijících v ČR. Jsou mezi nimi šídlatky, motýlice, šídla, šidélka, lesklice, vážky nebo klínatky,“ upřesnila mluvčí zoo.

Podle Jiřího Valušáka patří mezi nejvzácnější vážky pozorované v areálu Zoo Ostrava tyto ohrožené druhy: vážka žlutoskvrnná (Orthetrum coerulescens), klínatka vidlatá (Onychogomphus forcipatus) a zejména vážka plavá (Libellula fulva). Vážka plavá se vyskytuje vzácně, ačkoli žije v širším spektru biotopů. Upředņostňuje pomaleji tekoucí vody v blízkosti lesa. Lokality jejího výskytu jsou velmi rozptýlené a populace málo početné. V rámci Moravskoslezského kraje se jedná o druhou lokalitu výskytu této vzácné vážky.

„Výzkum vážek potvrdil, že areál Zoologické zahrady a botanického parku Ostrava je skutečným rájem pro mnohé volně žijící druhy naší fauny. Zajímavý reliéf terénu vytváří řadu mikrohabitatů, které nejsou zatěžovány velkoplošnými postřiky ani hnojením. Také dodatečná opatření realizovaná pracovníky zoo zajišťující dostatek potravy i úkrytů volně žijícím druhům se podílejí na tom, že návštěvník zde opravdu vnímá přírodu na dosah ruky,“ doplnila Nováková.

Vážka plavá|foto:Jiří Valušák,Zoo Ostrava

Kromě současných druhů vážek je v zoo k vidění i model vyhynulé karbonské megavážky (Meganeura) umístěný v Pavilonu evoluce. Představuje největší létající hmyz s rozpětím křídel 75 centimetrů. V prvohorách byl obsah kyslíku v atmosféře vyšší, proto vzdušnice – unikátní systém trubiček přivádějící kyslík k orgánům a tkáním – dovedly zásobovat i velká těla vážek. Evoluční tlak však přinutil tyto létající obry ke zmenšování rozměrů.