Z havíře kočím. Karvinský důchodce je sám turistickou zajímavostí

Kočárová jízda Valtra Brody začíná prakticky v místní části Olšiny, ve stájích. Ty kdysi patřily hraběti Larischovi. Usměvavý důchodce je na jízdu vždy pečlivě připravený.

Musí být také dokonalý řečník, protože musí s turisty i pohovořit. „Snažím se. Kdo má zájem, tak tomu povím, co vím. A můžu vám říct, že víc jak 90 procent lidí komunikuje, z čehož i já mám radost. Je tady i hodně Poláků a i když nemluvím polsky spisovně, tak se vždy domluvíme,“ říká se smíchem.

Slezským nářečím udává pokyny i svým koníkům. „V Čechách se používá doprava hot, u nás heta. Doleva se říká čehý, my říkáme čihy,“ vysvětluje.

Valter Broda vozí po Karviné turisty už desátou sezónu|foto:Andrea Čánová,Český rozhlas

Valter Broda už je v důchodu. Předtím ale dlouhé roky pracoval na šachtě. „Maturitu mám na zemědělské škole, jenomže to víte, okolnosti – chtělo se postavit domek, no tak jsem šel na šachtu. A pak jsem si toho vážil, osmihodinová pracovní doba, koně jsem měl doma,“ vzpomíná.

Koně a šachty si ale až tak nejsou úplně cizí, protože v dávné minulosti byli koně důležití i při dobývání uhlí. „Byli to menší koníci, protože jednak ty sloje byly menší, takže tak vysocí koně, jak vidíte tady, ve stáji nebyli. Byli to takoví větší poníci. A lidé tam s nimi byli sžití, dlouhá léta. Ještě počátkem 20. století koníci v dolech sloužili,“ dodává pan Broda.

Valter Broda letos v kočáře symbolicky oslaví jubileum. Karvinou jezdí už desátou sezónu.