Zámek Raduň na Opavsku turistům ukazuje reprezentační prostory i historické technické zázemí

Prohlídka vede i do přistavěné věže zámku. Tam se nachází největší zpřístupněná místnost, knížecí kabinet. Sloužil jako pracovna pána domu, jako knihovna a zároveň i společenská místnost.

Dominuje mu krb, který je kopií portálu kostela svaté Máří Magdalény v polské Wroclawi. Vzbuzuje dojem, že prohřívá celou místnost. Průvodci ovšem turisty upozorní na průduch, kterým proudil horký vzduch z kamen ze suterénu a místnost přihříval. Horkovzdušné vytápění společně s kachlovými kamny zpříjemňovalo pobyt na zámku v zimních měsících.

Velmi chytře bylo vymyšleno i denní osvětlení. „Světlovody jsou vyvedeny přes dvě patra půdy až nad střechu. Horní část je prosklená, aby do nich nepršelo. A obehnány jsou bílým bedněním, které proud světla zintenzivní,“ říká kastelánka zámku Markéta Kouřilová.

Kastelánka Markéta Kouřilová před oranžérií|foto:Iva Havlíčková, Český rozhlas

V noci na zámku svítili svítiplynem, zásobník přitom měli umístěný pod střechou věže. Takto svítili zhruba čtvrt století, než byl zámek v roce 1926 a 1927 elektrifikován. I tyto informace se turisté dozvědí na prohlídkové trase nazvané Teplo domova.

V zámku měli v zimě až 20 stupňů

Nahlédnout turisty přitom průvodci nechají i do sklepení. Právě odtud se zámek vytápěl. Podle dobové technické zprávy se vybrané místnosti při minus venkovních 20 stupních daly vytopit až na plus 20 stupňů Celsia. Technické zázemí situované právě do suterénu umožnilo modernizaci a zkvalitnění života v raduňském sídle.

Dámský salónek|foto:Iva Havlíčková, Český rozhlas

Na zámku je dokonce i vodárna, do níž se čerpala voda z rybníku pod zámkem. Rezervoár je docela velký. I když voda z rybníku se tehdy nedala příliš dobře vyčistit. Prohlídková trasa návštěvníkům přiblíží, jak všechna tato zařízení fungovala. Ve sklepení jsou navíc spolu s moderními výdobytky i pozůstatky nejstarší středověké etapy existence raduňské tvrze. Předpokládá se, že tam stála už ve 20. letech 14. století.