Zapomenuté zvyky adventu
Advent, to je na jednu stranu příležitost k rozjímání, na druhou stranu v lidové tradici vždy představoval dobu hojného obdarování. Těmi dárci však nebyli pouze Mikuláš a později Ježíšek.
Ve čtvrtek by si slečny měly utrhnout třešňovou větvičku. A v pátek zas malé děti zpytovat své svědomí a za odměnu slíbit, že už budou opravdu příští rok hodné. Barborky a Mikuláš, to jsou totiž dva prastaré adventní svátky, které většinou dodržujeme i dnes.
Ovšem obcházení lucek, to patří už mezi zapomenuté zvyky, které mají kořeny v pohanské tradici. A právě lucky připomněla v našem rozhlasovém rozhovoru etnografka Ostravského muzea Markéta Palowská.
Lucky byly ženy, které chodily bíle oblečené, namaskované a kdysi, třeba ještě na konci 19. století kontrolovaly přadleny, jestli předou nebo ne, protože se v ten den věřilo, že je zákaz předení a má být absolutní klid. Takže přadleny a děti se těch lucek bály.
Dnes by už asi neuspěly, přadlen moc nemáme...
Ano, v našem ostravském prostředí lucky zrovna nejsou moc známé. V horských oblastech už potom ano, ale plná toho byla jižní Morava. A někde možná ještě je.
V souvislosti s luckami mne ještě napadá, že Barborky byly spíš hodné a nadělovaly dárky, stejně jako je naděloval Mikuláš. A stejně jako je potom naděloval Ježíšek.
Takže třikrát takové sláva. Čím to?
To, že Ježíšek dává dárky, se vyvinulo později. Lucky a Barborky souvisí spíš s pohanstvím, i když se potom obchůzky přizpůsobily pevně stanovenému církevnímu nebo křesťanskému datu. Zvyků bylo strašně moc.
Dnes se ještě na svatou Barboru dávají větvičky do vody. Když má větvička vykvést na Štědrý den, tak to znamená, že svobodná dívka se do roka vdá. To je vlastně ten prapůvodní plodonosný základ.
Co když si tu větvičku utrhne vdaná žena?
Tak to už je symbolika, ale mělo by to každopádně posílit vaše šťastné manželství. A pokud byste chtěla další dítě, tak je to jedině dobře. A říká se, že když na to budeme věřit, že se to vyplní.
Co třeba Mikuláš? Na toho se těší děti, protože jim donese hojnost dobrůtek. Bývalo to tak i kdysi? A je to křesťanský svátek nebo navazuje na něco staršího?
To, že je to Mikuláš, vztahuje se to ke křesťanskému svátku Mikuláše. A ten Mikuláš je pro věřící zosobněním toho biskupa z Myry, který naděluje dětem dárky. Tradice obdarovávání vznikla na základě řady legend, kterými je svatý Mikuláš opěvován.
Kdy se k Mikuláši přidružili čert s andělem?
Anděl, symbol dobra, čert, symbol pekla. Zase je to naprosto logické a mohli bychom říci, že je to křesťanské. Ale s Mikulášem chodila spousta masek a připomínalo to masopustní průvody. Etnografové se shodují na tom, že vývojově se to možná prolínalo. A to jak dnes vidíme masopustní průvody, tak takové byly kdysi mikulášské.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.