Zašlou krásu historickým krojům vracejí v Muzeu Těšínska. Pračku ale nepoužívají ani omylem

„Prach a klimatické podmínky mají vliv na stárnutí toho oděvu, takže se musíme starat,“ říká textilní konzervátorka Ludmila Březinová. V její dílně teď visí na ramínkách připravený přes sto let starý kroj. Byl na výstavě v Jablunkově a teď ho čeká konzervování.

„Musím ho vyprat, ale nebudu ho ani škrobit, ani žehlit, půjde do depozitáře. Pořádně ho vysuším ve vodorovné poloze – na sušáky si dávám ještě nějaké materiály, aby ten oděv neležel přímo na sušáku, protože by se proznačily kraje. Peru ručně a vždycky musím vyzkoušet, jestli oděv nezapouští,“ popisuje konzervátorka.

Takové materiály pak čistí suchou cestou, kdy nečistoty odstraní například vysavačem, tupováním, nebo pěnou.

Kroje v konzervátorské dílně Muzea Těšínska|foto: Iva Havlíčková

Pro správnou péči je důležité určit i přesně materiál, ze kterého je oděv ušitý. „Omakem se dá poznat, jaký je to materiál. Ale když nevím, tak mi pomůžou mikroskopy. Z vlákna si udělám preparát a na počítači se mi zobrazí, o jaké vlákno se jedná. Třeba vlněné vlákno má na sobě šupinky, které do sebe zapadají. Bavlněné vlákno je taková stužka se zesílenými okraji. Takže vím přesně, jestli je to bavlna, len, hedvábí, nebo syntetický materiál. A podle toho volím i teplotu lázně,“ vysvětluje Ludmila Březinová

Součástí konzervátorské dílny je i depozitář. Kroje jsou tam uloženy při stálé teplotě a vlhkosti a chráněny před sluncem a prachem.