Zašlou krásu historickým krojům vracejí v Muzeu Těšínska. Pračku ale nepoužívají ani omylem

13. únor 2019

Muzeum Těšínska má ve svých sbírkách přes 12 tisíc kusů textilu. Především krojů. Přes sto let staré lidové oděvy tam mají zajištěnou odbornou péči. Jsou to právě textilní konzervátoři, kteří pomáhají vzácné sbírkové předměty uchovat. Spoléhají se přitom hlavně na své šikovné ruce, třeba pračky při údržbě krojů nepoužívají.

„Prach a klimatické podmínky mají vliv na stárnutí toho oděvu, takže se musíme starat,“ říká textilní konzervátorka Ludmila Březinová. V její dílně teď visí na ramínkách připravený přes sto let starý kroj. Byl na výstavě v Jablunkově a teď ho čeká konzervování.

„Musím ho vyprat, ale nebudu ho ani škrobit, ani žehlit, půjde do depozitáře. Pořádně ho vysuším ve vodorovné poloze – na sušáky si dávám ještě nějaké materiály, aby ten oděv neležel přímo na sušáku, protože by se proznačily kraje. Peru ručně a vždycky musím vyzkoušet, jestli oděv nezapouští,“ popisuje konzervátorka.

Takové materiály pak čistí suchou cestou, kdy nečistoty odstraní například vysavačem, tupováním, nebo pěnou.

Kroje v konzervátorské dílně Muzea Těšínska

Pro správnou péči je důležité určit i přesně materiál, ze kterého je oděv ušitý. „Omakem se dá poznat, jaký je to materiál. Ale když nevím, tak mi pomůžou mikroskopy. Z vlákna si udělám preparát a na počítači se mi zobrazí, o jaké vlákno se jedná. Třeba vlněné vlákno má na sobě šupinky, které do sebe zapadají. Bavlněné vlákno je taková stužka se zesílenými okraji. Takže vím přesně, jestli je to bavlna, len, hedvábí, nebo syntetický materiál. A podle toho volím i teplotu lázně,“ vysvětluje Ludmila Březinová

Součástí konzervátorské dílny je i depozitář. Kroje jsou tam uloženy při stálé teplotě a vlhkosti a chráněny před sluncem a prachem.

autor: iha
Spustit audio

Související