Bagedai: Reggae od lovců hlav

S ohledem na proslulý vztah Číny k duševnímu vlastnictví a pochybnostech o jakékoliv odsud pocházející originalitě nám sice nabídka čínského reggae, co jsme ještě neslyšeli, může přijít opravdu podezřelá, jenomže v případě dvanáctičlenné skupiny Bagedai vedle rozhodně nešlápnete. Ďábel se totiž skrývá v detailu: na eponymním albu posloucháme reggae usazené do tradiční hudby prastarého a tajemstvím opředeného národa Wa s autentickou, civilizací a kolonizátory nenarušenou kulturou sahající tři tisíce let nazad.

Zkuste si představit, jak do vlnivého rockového reggae vstupuje síla galicijských nebo severských ženských sborových hlasů a pak jejich rustikálnost znásobte dejme tomu třikrát. Takhle mohutně, z našeho západního pohledu navíc nevyladěně a syrově, ženy z národa Wa totiž během slavností a obřadů jednohlasně zpívají do rytmu velké bubnu a pohazují u toho proslulými dlouhými vlasy.

Etnická menšina Wa žije v horách západní provincie Yunnanu na hranici s Myanmarem, a protože do 30. let minulého století nepoužívala písmo, historie dnes zhruba miliónového národa se přenášela pouze orálně, takže o její převážně části se pouze domníváme nebo sázíme na informace Číňanů, ohrnující nad animisty živící se zemědělstvím a dodnes obětující zvířata bohům nos.

Na horské území, kde dodnes žijí, Wa odnikud nepřišli, jak praví jejich národní epos, stačilo jim vylézt z jeskyně Sigangli, rozhlédnout se okolo sebe, spatřit Bagedai, tedy krásnou zemi, a bylo rozhodnuto se v ní natrvalo usadit. Než je okolní svět v 19. století zaznamenal, živili se zemědělstvím, pěstováním opia a v poklidu uctívali své animistické bohy, kterým bylo nutné přinášet oběti. První, na co proto v průvodcích narazíte, je spojení národa Wa s usekáváním hlav nepřátelům pro zajištění dobré sklizně. Tzv. head-hunting se na území Wa praktikoval do vzniku komunistické Číny, pak ovšem krutá tradice narážení hlav na kůl poblíž polí nadobro skončila a lidské oběti nahradila zvířata. A pokud se dnes ve spojení s národem Wa připomíná, tak vždy s nádechem senzace, ke škodě věci občas překrývající jeho jedinečnou kulturu, hudbu, tance, zpěvy, obřadní slavnosti a kuchyni. Jenomže, co si budeme povídat, kdo by neměl rád senzace, takže o head-huntingu se dočtete i v souvislosti se skupinou Bagedai.

Ta je v katalogu Sea of Wood Records nováčkem, i když mužskou hráčskou část tvoří někteří veteráni z moderní hudební scény Yunnanu, kterou vydavatelství od roku 2016 podrobně mapuje. Na sebevědomí mu dodal velký mezinárodní úspěch kompilace The Rough Guide to the Music of Yunnan, snad úplně poprvé světu v roce 2022 představující neznámou tradiční hudbu z nedostupných horských oblastí, kde zamrzl čas a žije tu přes pětadvacet etnických menšin s unikátní kulturou. 

Debutové album skupiny Bagedai nelze šmahem označit za čínskou hudbu, to by bylo velké nedorozumění, ostatně to snad sami slyšíte. Stejně tak je naprosto zbytečné se divit, proč mladá generace národa Wa má zapotřebí infikovat své úžasné tradice rockovým reggae a popem. Nebo snad znáte lepší způsob, jak se svěžím způsobem přihlásit ke své kulturní identitě, a přitom vyzvat cizince, aby si s nimi zatančili, a něco málo se dozvěděli?