Ibrahim Maalouf: Hudba ze Sixtinské kaple

U hudby pak předpokládá, že by mohla lidem v tak těžkých dobách udělat radost. Což předpokládá správně, nicméně, položme si otázku: bude to ve světě, který se nachází v tak hrozném stavu stačit? „Je to jen názor pouhého trumpetisty, ale myslím si, že jediná věc, která dnes zůstává v platnosti, je víra v moc hudby léčit a proměnit se ve formu odporu proti zoufalství,“ tvrdí Ibrahim Maalouf.

O stavu světa něco ví, vždyť se nedávno vrátil z návštěvy rodného Libanonu, země nacházející se aktuálně v rozkladu, nad kterou se navíc znovu nebezpečně stahují mračna války. O tom ale album není, ve skladbách hlavně vypráví rodinný příběh zanesený do průběhu odvázaného večírku. Protože inspiraci prý načerpal před lety na vlastní svatbě, kde po něm s kapelou svatebčané požadovali jen samé taneční výbušnosti, kterými proslul na svých koncertech.

Na obalu alba vidíme fotografii početné kapely z roku 1925. Pro Ibrahima Maaloufa je důležitá ze dvou důvodů: mezi muzikanty stojí jeho dědeček a hudbu určenou pro zábavu v ní hrával také jeho otec. Populární kapely s velmi širokým repertoárem a západními nástroji ovšem narážely na problém: pokud se rozhodly pro arabské skladby, znělo to hrozně, a přitom, protože byly součástí jejich kultury, takovou hudbu hrát chtěly. Tehdy ze všeho frustrovaný Maaloufův otec Nassim přišel s nápadem speciální čtvrttónové trubky umožňující zahrát složité mikrotonální stupnice arabské hudby. Po přestěhování do Paříže se svěřil legendárnímu trumpetistovi Maurici Andrému, který zůstal vynálezem nejen ohromený, trubku s přidaným čtvrtým pístem hned nechal vyrobit. Nassim tehdy před nástupem na konzervatoř pracoval ve středověkém kostele nedaleko Notre Dame a když ho sem při hraní chodil syn Ibrahim poslouchat, přišel mu otec jako malíř Michelangelo, jehož Sixtinskou kaplí s archandělem Michaelem se stala čtvrttónová trubka. „Otec mě na trubku učil od sedmi let a dodnes, když ji vezmu do ruky, ctím jeho odkaz,“ řekl Ibrahim Maalouf před vydáním alba, jehož název Trumpets of Michel-Ange vám teď už snad dává smysl.

Bezmála třicetiletou kariéru trumpetisty Ibrahima Maaloufa definuje spolupráce s hudebníky snad všech žánrů a na albu zdůrazňuje také význam generační výměny. Tak jako jemu předal otec svou trubku, přenesl malijský griot Toumani Diabaté své virtuózní umění hry na koru na syna Sidikiho. Slyšíme je ve vznešené skladbě Timeless, končící symbolicky: na trubku Ibrahima Maaloufa se pokouší poprvé zahrát jeho tříletý syn.