Cheikh Lô: Víra v Afriku a předky
„Dokud budu žít, nepřestanu hrát hudbu. Proto se modlím k Bohu, aby mě tu nechal ještě sto let bez lékařského předpisu, ačkoliv hudbu považuji za lék,“ řekl legendární senegalský zpěvák Cheikh Lô před vydáním nového alba Maame, na kterém mají výrazný podíl také čeští muzikanti.
Nikdo přitom nečekal, že by na něm také kytarista a bubeník Cheikh Lô přijal za svou elektroniku nebo obecně nějakou modernu. Celý život si vystačí s mabalaxem, konžskou rumbou a kubánskou hudbou, takže proč po padesátileté kariéře přepřahat koně. Tucet autorských skladeb zní v tom nejlepším slova smyslu konzervativně. Žádné experimentování se samply, pouze dechy, tradiční akustické nástroje, kytary a namísto kláves piano. Dokonce ani žádné sboristky, všechno si Cheikh Lô s medovým hlasem nazpíval sám. Přesto je to jedeno z nejjiskřivějších hudebních děl, jaká nám kdy předložil
Na album se čekalo celou dekádu, a když vyšlo, okamžitě se vyšvihlo na první místo žebříčku Transglobal World Music Chart, což snad ani nepotřebuje žádný komentář. Ve skladbách zastává Cheikh Lô své celoživotní postoje a jako vždy se vyznává z úcty ke svému duchovnímu bratrstva Baye Fall, tedy senegalské verzi islámu, a vyzdvihuje hudbu coby náboženství, ve kterém lež a podvádění nemají místo. Název alba Maama znamená předka, někoho starého a moudrého, na koho nesmíme nikdy zapomenout, vztahuje se ale také ke zpěvákově duchovnímu vůdci, kterým pro něho byl až do své smrti v roce 2014 Maame Masamba Ndiaye. Cheikh Lô také zmiňuje návrat k autenticitě, čímž naráží na mladé Afričany shlížející se v západním stylu života a zapomínající na moudrost předků a víru v africký kontinent.
Cheikh Lô patří k největším žijícím hvězdám západoafrické hudby a jeho sláva od roku 1995, kdy vydal dnes už ikonické debutové album Ne La Thiass, obletěla celý svět. 12. září mu bylo sedmdesát let a vydání alba spojil s oslavou padesátileté kariéry, během které získal mnoho ocenění. Od českých spojek a Cheikhových přátel – Pavla Šmída a Martina Piro – které vše na místě dokumentovali, pak přicházeli zprávy, jak Cheikhovou oslavou žije doslova celý Senegal. Gratulace zaslali prezident a premiér a na slavnostní koncert v honosném klubu Just for You přišel národní legendě osobně pogratulovat ministr kultury Bacary Sarr, aby zdůraznil Cheikhův obrovský vliv na mezinárodním renomé Senegalu.
Když autora pořadu v roce 2018 Cheikh Lô s přáteli provázel po domě, zavedl nás také do archívu, své síně slávy, jak nám s úsměvem tvrdil. Na stěnách měl pověšené různé ceny, plakáty významných koncertů, spoustu fotografií a ukázal nám také osobní předměty, vázající se k důležitým momentům jeho kariéry. Bylo na něm znát, že je na vše, co dokázal pyšný, a nebylo pochyb, že úplně každého sem nevodí. Vlastně nás tím dostal do rozpaků, protože, a to jsme mu museli říct, pro nás vždy představoval obra africké hudby a donedávna jsme si nedokázali představit, že bychom u něho seděli doma v obýváku a dlouhé hodiny s ním mluvili hudbě. Každou chvíli u toho ale ztichl, vzal do rukou kytaru a zpíval skladby, které jsme většinou neznali. „Ani nemůžete, nosím je zatím jen v hlavě,“ říkal nám se svým typickým lišáckým úsměvem Cheikh Lô a naznačoval, jak moc touží po novém albu. To bylo před sedmi lety a nikdo netušil, že zanedlouho zaklepe na dveře covid a budeme zavření doma, čehož Cheikh Lô využil a ve skromném domácím studiu se synem natočil základy alba Maama.
Je s ním spojena další dřívější nepředstavitelnost: na většině skladeb se podílel český kytarista Pavel Šmíd, dnes člen Cheikhovy kapely a v několika slyšíme také baskytaristu Tomáše Lišku a saxofonistu Petra Smékala. Pro ty z vás, kteří netuší, jak se mezi senegalskou muzikantkou extraligou našinci ocitli, jen krátké připomenutí. Když v roce 2018 přijel Cheikh Lô koncertovat na festival Colours of Ostrava, dopředu souhlasil s účastí na showcase konferenci Czech Music Crossroads. Z nočního jamování pak vzešlo kamarádství s Pavlem a Martinem, a nakonec album mezinárodního projektu King’n’doom, ve kterém se sešli Cheikh Lô, Západoafričané, izraelská klávesistka Sharon Mansur, britský bubeník Dave Smith a čeští muzikanti. Album si získalo docela velkou mezinárodní pozornost, takže padlo rozhodnutí uvést ho koncertně a King’n’doom si třeba zahráli na Colours. Cheikh Lô ale zanedlouho dal přednost vlastní kapele a dokončení svého alba. Pavel Šmíd, jinak kytarista od písničkářky Báry Zmekové, tak začal pendlovat mezi Prahou a Dakarem, podílel se na natáčení, a když Cheikh Lô plánoval velkolepý křest, Pavel v jeho kapele na koncertech nechyběl, a dokonce oslavili společné narozeniny.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka