Co mají společného jihomoravské Valtice a ostravsko-karvinský uhelný revír? Výletními vlaky kolem starých šachet, do Jeseníků i za vínem

Osm let brázdíte dráhy mezi Ostravou a Orlovou, Karvinou a okolím. Místy, kde dřív dráhy sloužily pro převoz uhlí, dnes vozíte turisty. Jak to vzniklo? Kdy to začalo?

Já to vezmu trošku zeširoka. S dovolením. Úplně celá historie se začala psát před osmatřiceti lety, kdy jsem se narodil ve vlaku. Od malička miluji vláčky, mám rád železnice,  mám rád těžký průmysl, šachty, hutě, doly a tak mě před osmi lety napadalo to spojit. K mým třicetinám jsme si dali s kamarády dárek. Když jsme jeli soukromým výletním vláčkem do Mutěnic a Valtic. No a poté, co jsme se s tím soukromým výletním vlakem vrátili, tak mě napadlo, že by se to dalo provozovat i veřejně.

To  chápu, ale ono asi není úplně jednoduché dostat se na železnici, vypravit vlak. Navíc na železnici, která je v soukromých rukou provozovatelů bývalých báňských drah. Co všechno jste museli absolvovat, než jste vypravili první vlak s návštěvníky?

Celé to všechno stojí na dobrých lidech, kteří jsou kolem mě a na které mám štěstí. V AWT tenkrát a dnes v PKP International (provozovatel báňských drah, pozn. redakce) jsem narazil na senza lidí, ať už to byl pan ředitel, ať už to byli jeho podřízení nebo lidé z provozu. Když jsem za nimi přišel s myšlenkou, že bychom vzali osobní vlak a jeli se podívat tam, kde běžný smrtelník nemá přístup a kde je osobního vlaku vjezd přísně zapovězen, tak o tom uvažovali a nakonec se jim ta myšlenka líbila. Pak jsme ale museli vyřešit několik legislativních věcí, aby mohl osobní vlak vůbec vjet na ty jejich vlečky. Narazil jsem na skvělé lidi, kteří mi v tom pomáhali, podporovali mě a díky nim dnes můžeme jezdit. Začalo to jako takové nahodilé jízdy. Jezdilo se jednou dvakrát za rok. Nicméně díky těm schopným a šikovným lidem z PKP jsme ty vlaky začali provozovat pravidelně.  Teď už jezdíme prakticky třetí sezonu v pravidelném ranku. Každou sobotu i neděli se můžou s námi návštěvníci jet podívat právě po těch šachtách. Díky nim a díky Moravskoslezskému kraji, který nás podporuje finančně.

Ladislav Antalec hostem Vladimíra Šmehlíka v pořadu K věci ČRo Ostrava|foto:František Tichý, Český rozhlas

Pojďme prakticky. Na báňských drahách je nějaký rozdíl mezi nákladními a osobními vlaky, je to otázka techniky nebo nějakého zabezpečení provozu?

Je to otázka ryze legislativní, poněvadž legislativa je v dnešní době přebujelá, ale technicky tomu nebrání vůbec nic. Rozchod kolejí je všude stejný, průjezdný průřez je taky stejný. Ovšem pohybujeme se třeba na území činné šachty, například prostranství u dolu nebo závodu ČSM-Jih, tam třeba jako není možné vystupovat. Museli jsme doladit nějaké ty legislativní věci, abychom mohli zařídit třeba foto zastávku u vodní jámy Žofie, což je jedna z nejkrásnějších šachet podle mě, které tady ještě zůstaly, aspoň v té karvinské části. Museli jsme to poladit legislativně aby bylo možné na místě vystoupit z vlaku, udělat si interesantní fotografie osobního vlaku pod majestátem těžní věže ze začátku 20. století a potom pokračovat dál.

Já připomínám, že jáma Žofie je v Orlové-Porubě a vy tam vlastně zastavujete na železničním náspu. To byl ten problém, že tam není chráněné nástupiště?

My  používáme k tomu výstupu mobilní schůdky, protože u té „Žofinky“ není perón. Byla zapotřebí i školení a další věci, aby se naši lidé mohli pohybovat po privátní dráze. Naši pracovníci zodpovídají za bezpečnost pasažérů, prostranství tam nejsou  upravená, takže by se tam mohl stát nějaký úraz. Ovšem jsme připraveni, vlaková četa má informace co dělat v takových případech.  (Pokračování v nahrávce rozhovoru...)

Kolik lidí během tříměsíční sezóny sveze svými výletními vlaky Slezský železniční spolek? Jak je to s provozem výletních vlaků v Jeseníkách? Hrozí zánik báňských vleček a drah po uzavření dolů? Proč Poláci rádi využívají výletní vlak na cestu z Těšína do ostravské zoo? Jak se podařilo naplnit vinařský expres do Valtic? Co dalšího plánuje Slezský železniční spolek? Poslechněte si celý rozhovor K věci!