Djely Tapa: Griotka z čarodějnické rodiny

Sountougoumba Diarra aka Djely Tapa je dcerou jedné z největších žijících legend západoafrické hudby Kandie Kouyaté, které se přezdívá Paní Nebezpečná a honosí se titulem ngara, což se mezi grioty považuje za absolutní vrchol hudebního mistrovství a důkaz schopnosti vyvolat silné a nevysvětlitelné emocionální účinky, kdy lidé během její zpěvu upadají do mdlob nebo se potácejí jako omámení. Ngara, s největší pravděpodobností posedlá džiny, dokáže také hlasem nechat ze stromu opadat všechny listy nebo rozeznít nástroje bez hráčů.

Soužití s džiny pochází z časů vzniku středověké říše Mali. Ve 13. století tehdy lidem z národa Mandinků věnovali nástroje a za jejich jediné hráče ustanovili grioty, privilegované profesionální hudebníky a kronikáře. Griotem se nemůžete stát, tím se můžete pouze narodit a zůstanete jim natrvalo, i když se hudbě nevěnujete. A nezáleží ani na místě, kde se nacházíte, pořád zůstáváte griotem. I Djely Tapa, ačkoliv už léta občanka Kanady. Doma získala bakalářský titul z přírodních věd, nicméně toužila být pilotkou, takže po přestěhování do Montrealu vystudovala strojní inženýrství a letectví. Trochu divný odklon od iracionálního světa džinů, se znalostí životopisu matky ovšem logický. V Mali je zvykem velké ngary hýčkat a mecenáš Kandie Koyaté požadující, aby mu byla k dispozici co nejrychleji, koupil zpěvačce letadlo a u jejího domu nechal vybudovat přistávací dráhu. Řídit ho samozřejmě neuměla, součástí sponzorství se proto stal najatý pilot, což malé dceři imponovalo a tím pádem víme, proč se v Kanadě rozhodla pro studia letectví. Za tím, že nakonec do kokpitu neusedla, hledejme hudbu, lépe řečeno griotské povinnosti, vyžadované od Djely Tapa západoafrickou komunitou v Montrealu, které se umění a vyprávění griotů nedostávalo.

Abyste se ve videoklipu Dankoroba (Woman of Influence) nekoukali pouze na devět podivných žen tančících pod baobabem okolo ohně nebo procházejících krajinou, přijměte vysvětlení, protože se dá předpokládat, že i kdybyste srolovali až k anglickému textu, ne všemu byste nutně porozuměli a bylo by škoda, kdybyste nevěděli, že se díváte na Kiligny Mandé Kuyaté, mocnou rodinou předkyni Djely Tapa. Patřila mezi devět obávaných čarodějnic sloužících králi Narému Maghannu Konatému. Poté, co mu druhá manželka Sogolon Condé porodila syna Sunjatu Keitu, první žena Sassouma Bereté v obavách, aby její syn nepřišel o nástupnictví, poručila čarodějnicím, aby malého Keitu zabily. Kiligny Mandé Kuyaté se však džiny zakletého nemocného a kulhajícího chlapce s čistým srdcem zželelo, z dutiny baobabu vysvobodila jeho duši a svět tak nepřišel o bájného zakladatele říše Mali, kterému čarodějnice nakonec odpřisáhly věrnost. Nádherný příběh je součástí velkolepého, grioty orálně přenášeného eposu o Sunjatu Keitovi, k jehož následovníkům ovlivňujícím filosofii, vědu a umění se Djely Tapa na albu hlásí.

V Kanadě se Djely Tapa nejprve proslavila ve skupině Afrikana Soul Sisters, daleko větší pozornost na sebe v roce 2019 ale strhla debutovým albem Barokan, natočeném s čadským producentem AfrotroniXem. Získala za něho Juno Awards a chystala se do Evropy, jenomže přišel covid, a tak se tu představila až na veletrhu Womex 2022. Novinku Dankoroba koncipovala odlišněji: s renomovaným kanadským producentem Jeanem Massicottem (Patrick Watson, Lhasa de Sela, Arthur H) se rozhodli natočit základy v Mali, s tamníni hráči na tradiční akustické nástroje, mezi nimiž vynikají kytarista Vieux Farka Touré a hráč na harfu n’dan Adama Yalomba. V Montrealu pak vše smíchali s elektronikou, sborem Afrika Intshiyetu a smyčcovým kvartetem Quatuor Andara.

Ve výbušných skladbách se afropop potkává také s pouštním blues a zpěvaččiným výrazně deklarovaným feminismem. Považuje ho za nevyhnutelnou součást přirozeného posunu od starobylých mandinských společenských zvyků, odpírajícím ženám mnoho práv a zahrnujících třeba obřízku, kterou nuceně kdysi prošla její matka.

Afrofuturismus řešící v éře jazzmanů Sun Ra a George Clintona černošskou otázku odletem na jinou planetu, je pak v dnešní africké hudbě při zachování filosofického konceptu považován za způsob, jak elektronikou a moderními způsoby aktualizovat tradice a historii, skrze něž se mladá africká generace daleko jistěji cítí na cestě do budoucnosti, kterou podle Djely Tapa odteď přebírá.