Jak moc se bát koronaviru a co na něj platí? O nákaze, léčbě, ochraně i hysterii s epidemiologem Rastislavem Maďarem
Koronavirus. Asi nejfrekventovanější slovo, které zní v těchto dnech nejen z médií, ale i mezi lidmi. Jak dlouho epidemie koronaviru potrvá? Není horší než samotný virus hysterie, která okolo něj vypukla? Jak svůj organismus proti koronaviru bránit?
Proti chřipce se můžeme nechat očkovat, i když víme, že záleží také na tom, jaký typ chřipky zrovna udeří a jaká je očkovací látka. Proč lidé panikaří kvůli koronaviru a paradoxně se nenechávají očkovat proti chřipce, na kterou ročně zemře daleko více lidí?
„U nás v letošní sezóně na chřipku zemřelo už téměř padesát lidí. To kdyby udělal koronavirus, tak to by byla naprostá panika. Myslím, že k tomu trochu přispěla sociální média tím, že se objevovaly dramatické záběry omdlévajících lidí a do toho ti pobíhající v biosafety level oblecích, v těch skafandrech. To způsobilo, že lidé se bojí. A v poslední době se už bojí i děti. Myslím, že takové stresování je zbytečné a aspoň ty děti bychom od toho měli uchránit,“ říká v rozhovoru epidemiolog Rastislav Maďar.
Na dva metry a do 15 minut
Jedna z posluchaček se ptala, co má dělat člověk, který žije sám, a je v karanténě. Jak si má například zajistit pravidelný přísun potravin. „Člověk, který je v karanténě, by ideálně neměl vycházet mezi ostatní lidi. Pokud může, měl by požádat někoho jiného, se kterým by měl udržovat vzdálenost aspoň dva metry a neměl by se s ním zdržovat déle než patnáct minut. A je lepší, když používá roušku,“ popisuje epidemiolog.
Čtěte také
Pokud by už se ale člověk ocitl v tak zoufalé situaci, že by musel vyjít, měl by si nasadit roušku, vydesinfikovat si ruce a zkrátit pobyt venku na minimum a vyhýbat se prostorům s větším množstvím lidí. „Prostě nakupovat mimo špičku, ideálně těsně před zavírací dobou. Ale umíte si představit, že lidé by nebyli rádi, kdyby vás tam viděli,“ dodává.
Hygiena rukou
„Ruce se myjí, když je nějaké viditelné znečištění, nebo když si člověk kýchne do dlaně. Pokud se chci zbavit těch virů nebo bakterií, je lepší desinfekce. Ale musí jí být dost, abychom ji nanesli na všechny plochy ruky – mezi prsty, na konečky – a musí působit aspoň půl minuty, protože to je expoziční doba,“ připomíná Rastislav Maďar.
A když není desinfekce, postačí i klasické mýdlo. „Také to má svůj efekt, jen je třeba dodržet zhruba půlminutovou délku mytí,“ dodává. Hygiena rukou je podle něj velmi důležitá, a to nejen v souvislosti s nynějším výskytem koronaviru.
Čtěte také
Co koupit za desinfekci
V souvislosti s hysterií z pultů prodejen zmizely zásoby nejčastěji používaných desinfekčních a čisticích prostředků. Dají se něčím nahradit, na co se zaměřit a co koupit?
„Obecně – aby to bylo účinné, měl by to být gel s deklarovaným virucidním účinkem, to je napsáno na etiketě. A měl by to být gel, který obsahuje určitou koncentraci alkoholu, protože ten na to funguje, stejně jako na to funguje chlornan sodný. Ten obsahuje běžný prostředek, který máme doma. Zase nemůžeme použít komerční název, ale většina lidí bude vědět, čím doma chloruje podlahy a podobně. A to na to funguje,“ popisuje v rozhlasové Lékárně epidemiolog Rastislav Maďar.
S epidemiologem Rastislavem Maďarem jsme toho probrali mnohem více. Poslechněte si záznam pořadu.
Související
-
Moravskoslezský kraj na opatření proti koronaviru vyčlení 10 milionů korun
Moravskoslezský kraj vyčlení na opatření proti případné nákaze novým koronavirem deset milionů korun. Budou určeny především na nákup ochranných pracovních prostředků.
-
Karanténa učitelů ohrožuje výuku na škole ve Frýdku-Místku
Dvacet pedagogů a 40 dětí bylo totiž minulý týden na výletu v zahraničí. Doma teď muselo z preventivních důvodů před šířením koronaviru zůstat 10 učitelů.
-
DPO testuje novou technologii na dezinfekci tramvají. Cestující má chránit před viry
Novou technologii na dezinfekci tramvají testuje Dopravní podnik Ostrava (DPO). Jde o prevenci před nakažlivým koronavirem. Nová metoda funguje na bázi ozónu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.