Jeden z nejhezčích ostravských kostelů najdete v Mariánských Horách
V Ostravě-Mariánských Horách stojí třetí největší chrám v Moravskoslezském kraji. Kostel Panny Marie Královny se pyšní secesním interiérem, který zdobili slavní moravští a čeští umělci. A najdete tam taky unikátní technické zařízení.
Vznikl v začátku minulého století a patronem stavby byl arcivévoda František Ferdinand d´Este. Farní kostel Panny Marie Královny v Ostravě-Mariánských Horách zaujme hlavně secesním interiérem, pod kterým jsou podepsána jména známých moravských a českých umělců. Třeba Uprka, Marold nebo Kotěra.
Kromě secesní výzdoby zaujme třeba unikátním kladkovým systémem křtitelnice. „Ta technická vychytávka se takto jednoduše otvírá, ten kladkostroj pěkně pomáhá a pak se to po křtu zase jednoduše zavře,“ ukazuje Jan Breník, jáhen a průvodce kostelem.
„Nikde jinde v Ostravě není a nevím, kde jinde v kraji bych takový kladkostroj hledal. Můžu říct, že když jsou Noci kostelů, tak většina lidí se zastavuje právě u křtitelnice,“ dodává Jan Breník.
V hlavní kostelní lodi pak při komentovaných prohlídkách nejvíce zdůrazňuje střední sochu Panny Marie s Ježíškem, která je středem celého presbytáře. Sochu pro kostel vyrobil Franta Uprka.
„A jestli si mám všimnout ještě jednoho významného díla, tak je to obraz, který znázorňuje souboj archanděla Michaela s ďáblem, a ten namaloval Luděk Marold,“ připomíná průvodce kostelem.
V kostele se lidé cítí jako doma
„Kostel je světlý, je vzdušný a obecně se říká, že je to nejkrásnější kostel v Ostravě. Často se srovnává s katedrálou – ta dnes samozřejmě vypadá jako ze škatulky, ale ten styl našeho kostela je jiný. Tady se na výzdobě podíleli moravští umělci, kdežto ostravskou katedrálu stavěli němečtí obyvatelé Ostravy. Tak možná i z toho důvodu, že je tady kus moravského citu,“ zamýšlí se farář Vladimír Schmidt.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
