Jména svatých, tělo z bronzu a srdce, která umí rozpumpovat celou kostelní věž. Příběh čeladenských zvonů
Jsou čtyři, mají jména svatých a naladěné jsou na bronzovou notu. Jde o nové zvony v báni kostela v Čeladné. Do věže se stěhovaly nedávno a nahradily staré zvony z vítkovické oceli.
Ocel odlitá ve Vítkovických železárnách vyzváněla v kostele v Čeladné celá léta. Staré poválečné zvony teď ovšem mají novou funkci a taky nové místo. Najdete je na čeladenském náměstí coby symbolické posly míru.
Zato ve věži mají vyparáděné náhradníky. V báni kostela totiž trůní čtyři velikáni z pravé zvonoviny. Nové bronzové zvony dostaly svatá jména a kostelní věž zase nový hlas.
„Zvony tady budou asi rok a půl. Bylo to v červenci 2013 u příležitosti 220 let od vysvěcení farního kostela,“ vzpomíná farář Mariusz Roszewski.
Nové kostelní zvony jsou na dálkové ovládání. „To jsme chtěli, ať se tam nemusí vycházet. Ale hlavně je to kvůli poslednímu vyprovázení člověka, protože to by se kostelník ulítal, kdyby z toho hřbitova musel běžet. Takhle si to pan farář pustí na dálkovém ovládání," vysvětluje starosta Čeladné Pavol Lukša.
Rok po nových zvonech se do kostela dostala i pamětní deska, která právě jejich posvěcení připomíná. Najdete tam také jména zvonů – sv. Jan Nepomucký, sv. Pavel apoštol, sv. Cyril a Metoděj a svatá Rodina.
Z věže na náměstí
Nejen v kostelní věži, ale taky na náměstí v Čeladné mají zvony. Najdete je přímo ve středu upevněné na masivní dřevěné konstrukci. Tohle jsou staré ocelové zvony, které donedávna sloužily v báni kostela. Dnes jejich hlas umlkl, zato ale získaly jinou důležitou roli. Jsou symbolickými posly míru.
A proč se zvony v báni měnily? Nejen na to dostanete odpověď v přiloženém audio souboru (viz ‚Přehrajte si celý příspěvek‘ hned v úvodu článku). Tento i další díly pořadu pak najdete v iRadiu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.