LDN a následná péče. Nejčastější dotazy

6. listopad 2015
Dobré odpoledne

Největší audioportál na českém internetu

Třebíčská LDN se přestěhovala do nových prostor | Foto: Michal Malý, Český rozhlas

Rozhovor s primářkou oddělení následné péče nemocnice v Bílovci Dagmar Palasovou natočila redaktorka Naďa Čvančarová.

Pacienti pokročilejšího věku často míří s nejrůznějšími zdravotními potížemi z nemocnic do léčeben dlouhodobě nemocných. Podobně jako tyto léčebny fungují oddělení následné péče, která jsou přímo součástí některých nemocnic.

Na jednom takovém to oddělení v nemocnici v Bílovci pracuje jako primářka doktorka Dagmar Palasová. Natočili jsme s ní rozhovor do páteční miniporadny.


Paní primářko, vy se dennodenně setkáváte s pacienty ale také s jejich blízkými příbuznými. Na co se vás nejčastěji ptají? Co je trápí, co je zajímá?

Těch otázek je několik, ale jedna z nejčastějších a z prvních je jak dlouho tady maminka nebo tatínek může v našem zařízení zůstat.

To znamená v nemocnici na oddělení následné péče...

V nemocnici na akutním lůžku je stanovena diagnóza, respektive započato léčení. Pak přechází pacient buď do domácího prostředí, a pokud to není možno, tak právě do následné péče. A ta následná péče – to jsou oddělení následné péče nebo jsou to léčebny dlouhodobě nemocných. Nebo pokud tam není nutná intenzivní péče lékaře, jsou to ještě ošetřovatelská lůžka.


Dotazy do naší sociálně-zdravotní miniporadny můžete psát na mailovou adresu: nada.cvancarova@rozhlas.cz, nebo také zavolat na číslo 596 203 213.

Těch zařízení je více druhů, více typů. Která jsou nejrozšířenější? Kde leží, léčí se nejvíce pacientů?

Z akutního lůžka, pokud pacienta nelze přeložit do domácí péče, přechází právě do léčebny dlouhodobě nemocných. To jsou zařízení samostatně stojící, u nás je to v rámci nemocnice, takže název je Oddělení následné péče. V tomto typu oddělení se může pacient zdržet – kdysi se tradovalo tři měsíce, teď to vyhláška přesně nestanovuje. Pacient je limitován jeho zdravotním stavem. To znamená, že se určitě bude lišit pobyt pacienta, jestli přišel na doléčení po zánětu plic, kdy má jen dobrat antibiotika, nebo přišel na rehabilitaci po nějaké zlomenině. To bude ten čas určitě delší a bude se počítat v měsících.

Takže je běžné, že se pacient z léčebny dlouhodobě nemocných vrací do domácího prostředí případně do domovů seniorů?

Bylo by ideální, kdyby se mohl vrátit do domácího prostředí. Často se ale stane to, že to akutní onemocnění sníží jejich soběstačnost natolik, že už se domů vrátit nemohou, protože potřebují nějaký dohled. A to je ten druhý nejčastější problém, který příbuzní řeší, a sice jak se postarat o maminku, která byla doteď samostatná a všem nám je jasné, že získala nějaký handicap, kvůli kterému se už do původního prostředí vrátit nemůže.

Pacientka v nemocnici. Ilustrační foto

V tom případě opravdu doporučuji, aby od prvního dne pobytu v zařízení následné péče příbuzní začali spolupracovat se sociálními pracovnicemi a hledali možnosti, až skončí rehabilitace a péče na následném oddělení, jak se o svého příbuzného a hlavně kde postarat.


Celý rozhovor s primářkou Oddělení následné péče Nemocnice v Bílovci Dagmar Palasovou si poslechněte kliknutím na odkaz v úvodu článku – ‚Poslechněte si celý rozhovor‘.

autor: can

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.