Masopust, končiny, fašank I.
O tradici masopustu, končin nebo fašanku na Moravě, ve Slezsku, ale i v Čechách. Dnes v pořadu nabízíme 1. díl.
Masopust je vícedenní lidový svátek, který ve své podstatě sice nemá nic společného s liturgií, ale přesto je podřízen běhu církevního kalendáře. Dodnes se na mnoha místech našeho regionu slaví ve dnech předcházejících popeleční středě (letos 5. března), kterou začíná čtyřicetidenní půst před Velikonocemi.
Protože datum Velikonoc je pohyblivé, je pohyblivým svátkem i masopust, který končí tzv. Pochováváním basy o masopustním úterku (letos 4. března). Této slavnosti dominují průvody masek, kde nechybí velebný pán s kostelníkem a ministranty, medvěd vedený medvědářem, bába s nůší, žid, turek, smrtka, klauni, ženich s nevěstou, vdova, řezník, kominík, cikánka, pirát, hejkal ani čarodějnice a spousta dalších maškar.
Na východní Moravě jsou nejhodnotnější součástí masopustních obchůzek mečové tance v podání fašančárů, např. v obci Strání pod hraniční Javorinou. Období masopustu trvalo od Tří králů (6. ledna), až do těchto dnů - nazýváme je poslední masopust, fašank, končiny nebo také ostatky, obecně karneval.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
